Mejstříka nedostanou
Glosy
Staň se politikem, bůh tě oslepí. Senátor Mejstřík si myslí, že na něj útočí pražská ODS a náš list, potažmo i Nova. Ale nedá se, nedostaneme ho. Cítí se jako lupič Jánošík. Je to tak často. Když se politik dostane do maléru, obviňuje, útočí, vyhrožuje soudy, větří „spiklence“, odhaluje „spiknutí“, které ho chce poškodit! Neví, že se poškodil sám, a dál to rozhrabuje. Případ senátora Mejstříka je přehledný. Z důvodů, které zná jen on, ať už z omylu nebo z mazanosti, nechme to bohům, dopustil se činu, který by měl odsoudit především on sám. Opakujme: chtěl se přiživit na výpomoci, kterou stát nachystal lidem v zoufalé situaci po povodni. Mejstřík v takové situaci nebyl, ať už mu povodeň zničila třebas i počítač, knihy, šaty, skříně. Suchý byt měl, prostředky k životu také. Senátor to ví, ale lže. Nemusí svolávat hromy na noviny nebo na ODS, stačí říci: Já jsem udělal chybu, nazdar. Tato glosa se nepíše lehce. Proč pořád honit Mejstříka, vždyť neznamená nic... Ale jedno přec jen: nestoudnost přichyceného. Mejstřík toho není vynálezcem. Vidíme takový jev vždy, když je na to chvíle.