Národní fronta není mrtvá
ČSSD nabízí pro Hrad pana Bureše, protože jim vyplynul z jejich budoárových her. Nás, kteří z Lidového domu nejsme, nemusí politické čáry, kdo koho v ČSSD napálí, zajímat. Ale zajímá nás, s čím jde pan Bureš na Hrad. Říká, že do komunistické strany vstoupil kvůli kariéře. Komunisti jej pak podvedli a kariéru mu neumožnili. Neřekli mu, že už končí. Vlezl do toho listopad 1989 a kariéry se začaly dělat jinak. To je jako kvalifikace pro Hrad dost solidní. Pan Bureš zastupuje ohromné množství občanů, kteří také byli v KSČ kvůli kariéře. Mohl by se stát tak říkajíc prezidentem kariéristů. Mnohoznačné "Pravda vítězí" mohlo by se nahradit jadrným "Vítězí kariéra". Spoustě občanů by takový prapor byl příjemnější. Ale větší část občanů v KSČ přece jen nebyla. Kariéru buďto nedělali, nebo se nějak bez KSČ obešli. Ty pan Bureš nereprezentuje. Pokud se nitky vysmeknou těm, co s loutkami pohybují, může být pan Bureš najednou prezidentem všech. Sjednotitelem. Národní frontu komunisté kdysi sestavili tak, že salámovými postupy nabízeli všem výhody za cenu okrajování ostatních. Přidáme vám, co druhému ubereme. Nekomunistické strany na tu techniku přistupovaly. Líbilo se jim, že konkurence doplácí. Některé ta jatka sice zneklidňovala, ale hlavně že jsou agrárníci pryč. Krok za krokem přistupovaly na komunistické požadavky. Tak komunisti okrájeli všechny ty drobné slepé sobce do tvaru NF. Pak spustili Únor. Před půl rokem nikdo nebral vážně pana Bureše. Dnes se nikdo nediví, že skutečně kandiduje s podporou velké strany, a zítra ráno, než se rozkoukáme, už bude na Hradě jen proto, aby tam nebyl někdo jiný. Je to, jako když Jaroslav Hašek vyháněl v humoresce z pohovky křečka pomocí fretky. V pohovce zůstala fretka, křeček, zůstane tam i Bureš. Národní fronta není zcela mrtvá. I dnes, jako tenkrát, levicová menšina vhodnými manévry a taktickými přešlapy vytváří s pomocí pravicových slepých sobců většinu. To je zajímavé poučení pro Koalici. Když šla do vlády, neříkala "socialistická", nýbrž "proevropská". Teď říká: hledáme osobnost, která sjednocuje lidi. Co myslí? Bureše, Zemana, Pitharta? Myslí: Hlavně ať to není Klaus. Ale jiného pravicového kandidáta nemají. Salámové kroky. Neblahý Beneš se utěšoval: Stalin jde k demokracii. To je jistě nadsázka. Bureš na Hradě nadsázka není. Možná ani nehoda. Rozhlédněme se kolem sebe. Proč vlastně Bureš ne?