Národní zájmy. Britské

Publikováno Tuesday, April 09, 2002, karel steigerwald

Komentáře

Situaci, že kdosi přijede z ciziny a řekne něco důležitého dovnitř našeho domova, si aranžujeme rádi a často. Bylo jich v dějinách už mnoho. Prezidenti, ministři, ale také pouzí lordové, dokonce jen profesoři, komisaři bez titulu nebo obyčejný Brežněv, muž bez vlastností. K světu se rádi obracíme s nadějí: Řekněte nám, jak to s námi je. Posledním v řadě byl včera britský premiér Blair. Očekávání lidí, kteří příliš prožívají předvolební čas, bylo takové: přijel podpořit sociální demokracii v předvolebním zápase či přijel zamést s "dekrety". Ani tak, ani tak. K volební kampani se Blair pochopitelně nevyjádřil a dekrety odkázal do historie. Nikomu po zemanovsku nevynadal a neřekl, kdo by mohl být idiotem. Nepřirovnal nikoho k Hitlerovi. Neporadil, koho zahnat do moře. Zato předložil vlastní zboží: Jas-39 Gripen. Chce podpořit jejich prodej české armádě. Místo všech emocí, za které si nic nekoupíš, a vzletných či přikrčených urážek, jimiž my tak rádi vytváříme zahraniční politiku, překvapil něčím obyčejným, věcným a drahým, co chce příznivě vyjednat pro své lidi - prodej čtyřiadvaceti stíhaček. Kdo by chtěl srovnat české a britské socialisty, ať si představí Tonyho Blaira, an leze na nějaký britský Říp. Taková představa se asi hned tak nevybaví. Dnešní britský socialismus je vyšlechtěný. Neždíme z voličů podivné atavismy praotce Kelta. O to víc vnímá vlastní národní zájmy. Rozuměj britské. Každý britský socialista, který bere politiku vážně, vypadá nakonec, z hlediska Prahy, jako jemný konzervativní liberál s dobrým vztahem k USA. Takový je posun mezi Londýnem a Prahou. Pro české socialisty mohla by to být inspirace. Mohla by, řečeno slovy Zemana, ty naše divouse polidštit.