Stát je dobrý stroj na křivdy
Čtveřice šéfů H-Systému, kteří jsou obviněni z krádeže více než miliardy, je léta vyšetřovaná na svobodě. Ve vazbě sedí jeden z okradených. Jeho zločin tkví v tom, že se spolu s jinými okradenými pokoušel škodu zmenšit. Je obviněn, že to dělali na úkor jiných okradených. Škodu zmenšovali tak, že dalšími penězi dostavěli své, již dávno zaplacené domky. Tím poškodil jiné okradené, kteří se už o žádnou záchranu nepokoušeli. Náš, řekněme, lidový cit pro spravedlnost se otřásá v základech. Páni, kteří mají za nehty miliardu, poletují po svobodě a čert ví, kdy se dočkají nějakého rozsudku. Oškubaný chudák, který chtěl nastolit alespoň kus spravedlnosti, jednal v zoufalství a v dobré víře, že u státu zastání asi nenajde, sedí. Anebo: velcí páni organizují a řídí podvody s naftou. Na nezaplaceném clu získají skoro miliardu. Jejich vyšetřování běží deset let, cíl je na obzoru, někteří už sedí, jiní budou, jiní ne. Ale kdo má nahradit škodu? Pochopitelně ti drobní: obyčejní zaměstnanci, řidiči cisteren, o nichž je nepochybné, že nic neprovedli. Zabavovači už těm chudým lidem obstavili majetek. Že jsou nevinní, řekli krom ministra financí už i ombudsman a Ústavní soud. Je to však málo platné: útok celníků na ně trvá. Ombudsman Motejl navrhuje řidičům prominutí. Ministr Sobotka vybízí k lidsky přijatelnému řešení. My ostatní, s lidovým citem pro spravedlnost, si říkáme: jaké lidské řešení? Vždyť zde stát útočí na občany jako loupežník. A občané - jakou mají obranu? Že jim někdo odpustí? Vždyť nic nespáchali. A do třetice: vtrhne k vám soudní vykonavatel, sebere vaše věci, protože si myslí, že jsou někoho, komu má právo je zabavit. Spletl se, k vaší škodě. On nemusí dokazovat, že věci jsou toho potrestaného, vy musíte dokazovat, že vaše věci jsou vaše. Když nemáte na vysavač doklad, že jste ho koupil vy, přijdete o něj. Z vykonavatele je lupič. Vy máte smůlu. Spletl se, omyl platí. Pilný sběratel by mohl pokračovat dál. I čtenáři mají své zkušenosti. Stát a všelijaké jeho orgány a útvary, či jak se ty bezpočetné kanceláře nazývají, produkuje příliš mnoho nespravedlnosti. To je zlé, protože stát by měl produkovat bezpečí a jistotu: bude ti vyměřeno spravedlivě. Často, a to je ještě horší, je ta nespravedlnost konána podle zákona, předpisů, vyhlášek. I konající úřednictvo, pilně polykající naše daně, samo říká: my vás chápeme, my to taky vidíme, ale je to halt podle zákona či vyhlášky. Štěkot psa k nebi nedoletí. Všichni jsme cvičeni, že hlas chudáka není nic, že přes naše hlavy se valí jakási zlověstná spravedlnost, které nikdy neporozumíme, která nám však může přinést potíže i zkázu. Ale my nejsme tak hloupí, obranu jsme našli už dávno. Oni nás tou jejich spravedlností chtějí umořit, ale my je podplatíme a přežijeme všechno. Ale ne všichni. Kdo je v této zemi neústupný a drží se spravednosti jak farář kříže, skončí v blázinci. A každý rozumný si řekne: Patří tam.