Lid není zralý, zvolí blba
Socialista poslanec Kubynyi se svěřuje: Politické kruhy nedopustí přímou volbu prezidenta. Lid by mohl zvolit Vondráčkovou nebo Gotta. Není ještě zralý. Mohl by také zvolit Železného, který by tu pak zavedl fašismus. Nebo nějakého dosud neznámého blba. Tato výtka proti demokracii není nic nového. Čas od času napadne každého nafoukance, že on je lepší než lid a že na lid je třeba dohlédnout. Udivuje, že u nás se toto vytí ozývá nejčastěji ze socialistických zátočin, kde právě by se měli lidu klanět co nejvíc. Možná je v tom určité pravidlo, že právě socialisté, kteří se chlubí, jak z lidu pošli, jak lidu slouží a jen za lid bojují, jsou nakonec největší nafrněnci, kteří chtějí lid chránit před jeho vlastní hloupostí. Možná že i povýšení z domků do vládních paláců může novopečeným hodnostářům vtiskout klamný pocit vlastní významnosti. Idea, že z přímé volby prezidenta povstane u nás nějaký bastard, je vlastně jen výrazem nejhlubšího pohrdání demokracií a výrazem nejvyšší nedůvěry v počínání svobodných lidí. To se u nás stává, že kdo dostane úřad, má hned také větší rozum a směrem dolů švihá bičíkem a vrhá opovržlivé ksichty. Představu, že lid si zvolí na Hrad blba, může v duši chovat jen tvor, jemuž přesně to hrozí - že je jen hloupým lidem volitelný. Potíž ovšem je, kdo že je u nás považován za blba. Obvykle každý, kdo má jiné názory. Skutečnost, že nositele jiných názorů lid proti vůli odborníků někam zvolí, jen potvrzuje teorii o hloupém lidu. Ale říkejme věci, jak jsou. Celý ten spor o volbu nevolbu prezidenta není žádnou filipikou o tom, jestli je lepší tato, či jiná volba, nebo zda lid zvolí Vondráčkovou, nýbrž komplikovaným manévrem, jak nezvolit Klause. Potíž je v tom, že celá protiklausovská fronta není schopna postupovat obvyklým způsobem - mít svého dostatečně silného kandidáta a prosadit jeho zvolení. Za tuto neschopnost platíme - naše duše musí snášet čím dál pitoresknější nápady vládní koalice. V Čechách vždycky, když selže politická schopnost postupovat normálně, objevují se postupy mimořádné, maskované "dobrem" a "moudrostí": že prezidentem má být biochemik, protože ví, jak se zřetězují sacharidy. Vědci byli posledním pokusem, jak dostat Klause z kola. Proč nejde Špidla přímou cestou: vláda má kandidáta a bojuje za něj. Důvod je jasný - vládní koalice kandidáta nemá. Tak čaruje se stíny. Špidlovi lidé si však neuvědomují, že to vše je jako bumerang. Hrozí prý, že lid zvolí špatně. To když volil socialisty, také volil špatně? Prezidentem prý má být ten nejlepší. Jak to, že Špidla má těch nejlepších plný pytel? Proč právě lékaře, proč náhle Rychetského? Je to všechno kvůli Klausovi - snad tudy na něj. Pro příštího prezidenta je to kormutlivé. Pan Ten, kdo zbyl. Hrozí, že v přímé volbě Klaus vyhraje. Kdoví jestli. I to však už stačí k panickému zjištění, že lid není na přímou volbu dost zralý. Ale jak o vždy u nadutců - lid je zralejší než celý ten Špidlův krám. Musí to být pohled: sedí, mrmlají jména. Až vyčerpají i vědce, mohou socialisté kandidovat své vlastní koně.