Grebeníček, vila, lumpové
Komunisti ukradli vilu, v níž dodnes sídlí. Podle Ústavního soudu ji mají vrátit. Nevrátí. Jejich advokát Kubát řekl, že podá stížnost do Štrasburku, a navrhl proto příslušnému soudu, aby do rozhodnutí ve Francii řízení o vydání vily přerušil. Soud mu vyhověl. Soud ve Štrasburku ale může rozhodovat jen tam, kde jsou všechny domácí prostředky už vyčerpány. O řízení přerušeném nezačne nikdy jednat. Čistá krádež se tak podařila podruhé, tentokrát rukou Kubáta a demokratického soudu. Soudkyně se jmenuje Láníková a asi na nás podá trestní oznámení za zesměšňování soudu, jehož se dopustíme za chvíli, nebo za jeho hanobení. Tím nás umlčí a o případu dvojité krádeže už budou mluvit jen ti okradení - jako podivíni či blázni. Mluvit nemají o čem - vila v drápech komunistů, soud spí. Když se výstižně na něčí adresu přeřeknou, kdože je lump, soud obžaluje i je. S jídlem roste Kubátova chuť. Stejný trik zkusí teď v případě starého pana Grebeníčka. Podal stížnost, že Grebeníčkův proces dlouho trvá, že tím trpí Grebeníčkova lidská práva na kratší proces, že je podroben mučivým útrapám a poškozování zdraví, a že tedy má být jeho proces zrušen. To mučení bylo tak hrozné, že Grebeníček k soudu nikdy ani nepřišel. Otřeseni utrpením Grebeníčka byli i soudcové: vždy mu prošlo, že nechodí. Jeho spolupachatel k soudu hloupě kdysi přišel - už má rozsudek. Grebeníček trpí, že on ne. Mohl mít, kdyby chodil. Protože to je všechno pravda, proces zrušen bude. Grebeníčkovi pominou útrapy a zlepší se jeho lidská práva. Mohli by jej pak nastěhovat do té ukradené vily. S žalobci, kteří Grebeníčkovi přivodili mučivé útrapy, a s novináři, kteří píší články, jako je tento, mohl by soud naopak udělat proces podstatně rychlejší. Jen jestli je na to naše justice dost zralá. Zbývá už jen to slíbené zesměšnění soudu. Ale jak, když to sám umí nejlépe? Může soud obžalovat sám sebe za zesměšňování sebe?