Klaň se černému srdci draka
Je válka s Irákem na místě, či ne? Zeptejme se jinak: Proč běloši svou civilizaci nenávidí? Ta civilizace je založena na osobní svobodě, bezpečí majetku i života a na víře, že svět je racionální, krom lidí, kteří jsou iracionální. Stručně se jí říká „svobodný svět“. Na planetě tvoří drtivou menšinu. Většina výše uvedená přesvědčení nesdílí, nebo alespoň podle nich nemůže žít. Většina planety žije v civilizacích, pro něž je člověk v lepším případě nic, nic, nic a v horším případě součást nějaké nadčlověčí iracionální obrovitosti, jejíž smysl je lidem sice skryt, ale které musí do roztrhání těla i duše sloužit - v čemž asi právě dlí nadsmysl, o němž bádají proroci, věštci a draci. To vše běloši milují. Nudu racionálního světa nenávidí. A dělají vše pro to, aby jejich civilizace zanikla a aby ji nahradila civilizace neviditelných tajemství, jichž se nikdy nezmocníme, pokud nám to nedovolí imanentní neviditelnost či sám veleduch stvořitel. Nechuť bělochů bránit svou civilizaci je nápadná. Kdykoliv se toho opováží, spustí většina ohromný křik o míru a lidskosti. Kdykoliv iracionální mocnosti napadnou státy bělochů, běloši mlčí. Řada bělochů se naopak přidává k iracionálním knížatům - ve jménu míru, lidství a záhrobních duchovních cviků, ačkoliv jde o samu existenci racionální civilizace. Běloši milují mír - ale jen ten, který je proti bělochům. Dokud chtěli mír Hitler, Stalin a podobní neběloši, měli jej dosyta. Kolikrát se říkalo, že Stalin spěje k demokracii? Nebo Hitlera zkultivuje parlament? Když rudí čerti ze severu vtrhli do Vietnamu a Koreje, běloši o mír nedbali. Teprve když se začali (chabě) čertům bránit, povstal z jejich řad křik: Dělej mír, ne válku. Má se válčit proti Saddámovi? Nemá. Chceme mír. Především ho chce Saddám. Je ještě slabý, potřebuje ho, aby zesílil. I Kambodža potřebovala mír - aby ji rudí mohli vyvraždit. Pro vraždění je mír nejpříhodnější čas. Nejmodernější otázkou demokratických států je: Bránit se příštímu agresorovi už teď, dokud je slabší? Nebo se bránit až později, až bude mít přesilu? Až zaútočí? Smí se vůbec svoboda bránit zbraní? Nestačí na její obranu kongres a sto seminářů? Copak jsme nečetli, že svobodné slovo je nejmocnější? A kdo vůbec pozná už před agresí, kdo je agresor? A co lidé v chatrčích? Vždyť jsou nevinní! Měly USA bombardovat v roce 1951 Prahu? Skřeků zfanatizovaných davů tu bylo stejně jako dnes v Bagdádu, ale kdo by chtěl umřít pod pumou USA? Raději přežít, až komunismus ochabne. Bombardování Hitlera v roce 1938 by se vyplatilo zřetelněji: umřelo by nespravedlivě málo nevinných Němců, zatímco při bombardování v roce 1944 umřelo spravedlivě mnoho vinných Němců. Obsadit Německo včas by Němcům vyneslo ochranu před strašlivými zločiny, které spáchali později. Ale kdo by to uznal - vždyť by o těch příštích zločinech nic nebylo známo a mírové hnutí by drtilo spojence-agresory. Znamená to, že demokracie se může bránit, až když už tu zločin je? Dřív ne? Směl Pinochet menším řezem vyvraždit komunisty dřív, než by komunisté rozpoutali v Chile kambodžské peklo? Věděl snad předem, co by rozpoutali? Nebo by mu později, za rudé hrůzovlády, mírotvorci vyčetli: Proč jsi to dovolil, slepý člověče? Toto jsou bělošské otázky. Na jejich špatné odpovědi čeká zbytek světa. Lákadlo svobody a bohatství bělochů je velké. Ještě větší je však lákadlo iracionálních vznětů: Běžte a bohatství bílému satanovi odeberte i s duší! Kdyby běloši svou civilizaci víc milovali, neměli by nad její obranou tolik rozpaků. Ale sami jsou běsní tvorové, upletení z vášní: jejich racionální civilizace je jim cizí. Také by se chtěli klanět černému srdci neviditelného draka. Celá civilizace bělochů je jen tenká pavučinka na povrchu života. Kdo ji chce? Prvním odvážným krokem je: Nebraňte se Saddámovi! Umožněte pratetě všech válek, aby letěla vpřed jako šíp proroka.
Saddám Husajn
KRESBA: VÁCLAV TEICHMANN