Bandy špiclů proti korupci
Země je korupcí prolezlá. Nikdo sice neví nic určitějšího, ale objem korupce vyjádřit v procentech a miliardách není problém. Kdo bere, ten se nepřizná, a kdo dává, také ne. Míra korupce se povětšině dá pochytat jen jaksi z ovzduší, z poměrů a dojmů lidí. S nějakým větším množstvím odhalení nelze počítat - korupčníci vše popřou a důkazy se svědky jen tak nenajdeš. Korupci nakonec zvětříš jen z toho, že si někdo nápadně rychle pomohl, přeskočil frontu žadatelů či získal nečekaně, oč jiný marně prosí. Politici mají korupci rádi. Je to pěkné téma, zejména před volbami. Pokud v ní právě sami nelétají, mohou se rozhořčovat a lákat voliče na opatření, jež v budoucnu prosadí. Boj proti korupci je pro každého politika věcí zásadní. Mají jej nejraději právě korupčníci: vytváří se dobré krytí a stěna z mlhy. Proti korupci jsou i moralisté - krásně se proti ní káže, protože se každému oškliví, ale ruku na srdce, na druhé straně, zaplať bůh za ni - což moralisté už nedodají. Korupce vyhovuje všem: politikům, moralistům i obyvatelstvu. Politikům dvojmo: plyne z ní příjem a vytváří pozadí, na němž se politik může mravně zaskvět. Pro moralisty je chlebem. Mohou nám objasňovat úpadek doby, mohou hledat viníky a mohou sami sebe vyzvedat vysoko, vysoko... Obyvatelstvu umožňuje korupce přežít absurditu poměrů - podle orientálního vzoru: oni nás chtějí uondat tou jejich pitomostí, ale my je podplatíme... O podstatě korupce se nezmíní nikdo. Je to prozíravé - korupce by se mohla narušit, nebo i nedej bůh zmenšit... jak bychom pak žili? Korupce je zavrženíhodná. Hanba politikům, hanba korupčníkům, hanba těm, kdo berou, i těm, kdo dávají. Rozumná vláda všude nastaví špicly, kteří korupci potřou. A je to. Není. Špiclové vyvolají jediný efekt: do korupce bude nutno zahrnout i špicly. Právě špicl udává korupci tón. Úplatek není měřítkem mravní prohnilosti obyvatelstva a úředníků, nýbrž přirozenou reakcí na stav veřejné i státní správy. Kde úředník může rozhodovat podle libovůle, kde může váš spis zastrčit dozadu nebo vpřed, kde u státního okýnka stojí fronta, kde stát má možnost někomu dát pamlsek a nad jiným zapráskat bičem, tam vždy bude korupce - jako přirozené změkčovadlo státní zvůle. Vláda by měla zkoumat, kde se podplácí, a tam vyvolat vichr - nikoliv mezi korupčníky, nýbrž v činnosti té oblasti. Socialismus chtěl vyhubit veksláky. To bylo nemožné. Stačilo vyhubit socialismus, zmizeli veksláci. Podplácení je tam, kde stát přiděluje výsady a prebendy. Šlápni na krk přidělování a státnímu poroučení, ubude ti korupce. Hoň korupci, zvětšíš její cenu. Ovšem to první, běda, je proti zájmům vlády. Ta raději proti korupci nasadí mravnostní komise a bandy špiclů. A Jejich rejdění nazve: test integrity.