Krása průzkumů
Před vynálezem průzkumů veřejného mínění nevěděli jsme nic. Dnes, po jejich objevu, víme vše. Například poslední průzkum CVVM: Tři čtvrtiny lidí považují za nevěrohodné banky, soudy, církve a odbory. Osmdesát procent lidí věří většině lidí, které zná. Více než polovina lidí věří dokonce většině lidí v zemi. Nebýt průzkumů, toto vše bychom nevěděli.
Výsledky jsou to zajímavé. Banky a církev. Do obého něco vkládáš, věříš, že z toho něco bude, a pak není. Tak přestaneš věřit. Peníze pryč a Bůh mlčí, jako by nebyl. Nevěřit bankám je rozumné. Banky ti také nevěří. Ale církvi? Co když Bůh je? Ale co nevěrohodný soud? Co to je? Lze věřit, že Bůh učiní zázrak. Zkuste však věřit, že zázrak učiní odbory. Pozoruhodné také je, že většina lidí věří většině lidí, které zná. České přísloví to říká podobně: vrána vráně oči nevyklove. A to optimistické: věřte většině lidí! Průzkum by se měl ještě doplnit. Existuje mnoho jevů, aniž bychom věděli, jak se jim věří. Věří lidé počasí? Klesá, či stoupá důvěra v déšť? Věříme jídlu? Představme si ten objev: bramborám se věří méně než před pěti lety! Lidé věří burze méně než vodním nádržím. Středa je v neoblibě víc než Špidla. Třetí za Špidlou je úterý! Podle posledního průzkumu většina lidí krade. Jsou to titíž, kteří věří lidem. Klesá důvěra v lidi, kteří věří lidem. Zato je více lidí, kteří nevěří, že věří. Za komunistů se veřejné mínění nezkoumalo, nýbrž tajilo. Mínění obyvatelstva zjišťovaly úřady tajně pomocí nákladné sítě donašečů StB. Dozvídaly se tak, co mohly vědět už předtím: že všem lezou krkem. Jeden z tehdejších průzkumů: Udavače StB mají lidé rádi. Stálo by za to udělat průzkum, zda jsou v oblibě články, které se průzkumům posmívají. Předem napišme, že ano. Jen třicet procent jim nevěří!