Brněnská komedie
Glosa
Za listopadových bouří v roce 1989 vypudili brněnští studenti z fakulty komunistického kariéristu. Ten studenty žaloval. Dodnes se soudí. Dnešní studenti tamtéž se těch tehdejších zastali. Morálně, veřejně. Chodí na policii podávat vysvětlení, zda nezasahují do nezávislosti soudu podle §169. Mohli by být odsouzeni a příští studenti by se jich mohli zase zastat. A tak pořád dokola. Tak klape naše soudnictví. Je přetížené, vše se vleče, hory spisů, čas stojí jak na Rusi. Není divu. Soudy a policie melou malichernosti a nesmysly. Dávat veřejně najevo nejrůznější názory a úsudky na cokoliv, včetně činnosti soudů, je výrazem nejhlubší občanské svobody, nikoliv zasahování do nezávislosti soudů. Svoboda je vyšší cenina než chuť soudů a policie komandovat každého, kdo proti nim něco má. Možná i tato poznámka by se dala vyšetřovat. Dala by se jistě i potrestat. Ale museli bychom tuto zemi posunout od svobody zpět k nesvobodě. Jako v brněnském případě.