Diplomat Kavan je druid
Pro Čecha má samozřejmě zásadní význam otázka, jaký smysl má jeho stát. Máme si skutečně dát všechno přeložit v dobré cizině, sedět doma a dívat se, jak to podle cizího dobra u nás klape? Takový návrh zabezpečí jediné: nemít stát. Stačí být z cizího jazyka přeloženou provincií. Není pochyb, že řadě Čechů se to líbí a podle té úvahy postupují. Naposled policie: dá si Opoleckou vyslechnout policií USA. Pak si to přeloží do češtiny. Opolecká je diplomat. Státní úředník, jehož loajalita ke státu je z povahy věci zvýšená. Jeho ústy stát mluví. Co je to však za stát, když tohoto svého úředníka nechá vyslechnout pomocí složité žádosti policií jiného státu. Je snad Opolecká na útěku? Odmítá navštívil českou policii a podat svědectví? Jak to, že je pak diplomatem? Je k policii svého státu loajální? Je obvyklé při výslechu svých vlastních diplomatů žádat o pomoc cizince? Je něco menšího, co diplomat pro svůj stát vykoná, než že jde na policii iniciativně výslechem pomoci ve vyšetřování? Jaký má ta podezřelá výslechová akce reálný smysl? Opolecká se vrátí v září, mohou ji v Praze vyslýchat do sytosti. Ostatně americká pomocná akce nebude rychlejší. Právní pomoc v zahraničí se většinou počítá na léta. S věcí, v níž Opoleckou chtějí vyslechnout, mažou se orgány už druhý rok. Zpozdit vyšetřování o týden by je jistě nepoložilo. Nebo to má všechno ještě nějaký jiný smysl? Kavanova banda je podivuhodná: nic u ní není normální, vše je záhadné. Co by jiným politikům přineslo už sto smrtí, Kavana posiluje. K zářijovému návratu Opolecké si můžeme jako Ofélie zpívat: "Ona už se nikdy nevrátí. To spíš do hrobu k němu se položí." Ale omyl: vrátí se zářivá, spokojená, neohrozitelná. O hrobu nemůže být řeči. Kavan je druid, jeho štěstí stále platí. Pak se divte pošetilým, že chtějí raději tu z cizí řeči přeloženou provincii.