Politik Dostál bojuje s Kinským
Kinský předložil českému právnímu světu pěkný oříšek: podle občanského zákoníku z r. 1811 použil jeho pradědeček "institutu svěřeneckého náhradnictví" a odkázal svůj majetek potomkovi, dnešnímu Kinskému, který se teprve v budoucnu narodil. Po r. 1945 došlo ke konfiskaci majetku podle Benešových dekretů - také zajímavě: oba konfiskovaní, z nichž jeden byl nacistou, zemřeli před válkou. Nikdy nebyli vlastníky konfiskovaného majetku. Případ je udivující: mohl dědit dosud nenarozený potomek? Zákon z roku 1811 platil v r. 1904? Klobouk dolů! A v r. 1938 platil též? Lze konfiskovat majetek dávno zesnulým, když vlastníky toho majetku nejsou? Případ vyvolal paniku a nabral zlověstně politický obsah: Benešovy dekrety protrženy! Ministr Dostál svolává poradu politických sil. Vzniká atmosféra, že se děje zlo. Jediní, kdo mu mohou zabránit, jsou právě politici. Poslanci, senátoři? Ministři? Předáci partají? Dostál sám? A jaké zlo se děje? Jak postupovat proti Kinskému? Rozbít jeho výklad cestou práva. Podle zákona: mohl - nemohl vnuk dědit? Dál podle zákona: vlastnil - nevlastnil otec nacista konfiskovaný majetek? Vlastnil jej i sedm let po smrti? Kdo chce proti Kinskému uspět, musí rozbít u soudu jeho příběh. Postavit svůj, lepší, dát důkazy. Soud to rozhoduje. Co s těmito otázkami má společného porada politických sil? Chce rozhodovat místo soudů? Neříkejme, že soudy rozhodují vždy po právu, ale jejich chyby v žádném případě nedelegují soudní moc k nějakému shromáždění politických sil. Ale u nás má často větší právní sílu domnělé správné přesvědčení než strohá řeč zákona. Dostál straší protržením dekretů. To je efektní. Byly na Kinské správně použity? Na mrtvé? Na živé? Ano? Dej důkaz k soudu, rozdrť Kinských konstrukci. Neuspěješ? Odvolej se. Jde o právnický spor - nesmírně zajímavý a kuriózní. V něm shromáždění politických sil nemá co dělat. Stát se nemá politicky shlukovat, když věří, že se mu křivdí. Má si najmout lepší právníky.