Dr. Svoboda, doživ. nesmrt.
Ministr Svoboda ozdobil všechny naše velvyslance novým vavřínem: titul velvyslanec je doživotní. Je to v duchu českých tradic - hejno titulů před neznámým jakýmsi jménem typu Vomáčka, Mrkvička, Svačina, hejno titulů za ním. Páni doživotní velvyslancové prominou, mezi těmi cingrlátky se jméno ztrácí, jeho vážnost nahrazuje ševel těch přivěšených tretek. Pěkně působí nedávno zavedená ozdoba Mgr., která neznamená Magor, což by v mnoha případech vzdělanců bylo výstižné. Nikde se nemilují tituly, hodnosti, doktoráty, důstojnosti, erby jako u nás. (A v Rakousku.) Vždyť i ta naše vláda sedí ve Strakově akademii - rytíř Straka byl mezi šlechtice se vyšvihnuvší plebejec z časů, kdy urozenost už nepadala z nebes, nýbrž z milé vůle panovníka. Všimněme si, kolik afér láska k cingrlátkům přinesla našim politikům, kteří se rádi vydávají nikoliv za inženýry, nýbrž za doktory, třebaže inženýrský titul přec jen vyjadřuje jisté dovednosti a nabyté znalosti, zatímco doktorem může být v naší rozvrácené společnosti nejen skutečný vzdělanec, nýbrž i kdejaký otlemený šizuňk. Říci o někom "doktor Vomáčka" může znít stejně podezřele jako "Harry tříprsťák". Úžasné tituly může si ministr zahraničí přečíst na starých hrobech. Například doživotní: paní vrchní ústřední topeňová. Manžel byl vedoucím ústředního topení, vdově to zůstalo až do smrti. Vrchní revident v. v. Disponent pomocné spisovny im Ruhestand. Ministr by se na hřbitově mohl inspirovat k dalším poctám. Nabízí se svůdné: Doživotní zesnulý. Doživ. zesn. Doživotnost ovšem dělá potíže - v Německu máme dva velvyslance, pána a paní. Paní je doživotní, pán ve funkci. Paní doživotní přiznává, že laikům se to plete. Přeceňuje situaci, i laikové pochopí, že se jedná o podivný blbinec a nezvyklou vyvřelost lidské pejchy. Demokratičtí činitelé to mají ovšem marné, nikdy nedocílí důstojnosti šlechticů. Když vás pozve von Metternich na návštěvu, podá vám vizitku, kde je napsáno zu Metternich. Když se zeptáte, kde to je, zvedne lehce obočí a upřesní: Schloss Metternich. Toho žádný doživotní velvyslanec nikdy nedocílí. Dobrým směrem jdou američtí boháči. Na vizitce mají: M.G. Nebo J.P.P. A dál už nic. Připisovat k takto významným jménům nějaké PhDr. nebo Mgr., neřkuli Doživ. velvysl., není třeba. U nás se bez titulů nehnete. Po lžidoktorech nás čekají i "lživelvyslanci". Někoho jistě napadne napsat si: Doživ. velvysl. ve státě Mganoho. Nikdo neví, kde Mganoho leží, věc projde lehce. Když člověk ničím není, snadno se dá zlákat k myšlence něčím lesklým své mizerné jméno ozdobit. Titulů a hodností je dost. Jméno může nakonec i vypadnout. Člověk se jmenuje "PhDr. Mgr. doživ. prof. doc. RNDr." U takto pěkného jména vám jméno ani nechybí. Nejvyšším titulem smrtelníků je Nesmrtelný. Pište si: Dr. Svoboda, Mgr. doživ. nesmrt. ministr.