Zvedněte hlavu
Fejeton
Učitelé tedy stávkovat budou. Ale jen první den. Co to udělá se školstvím? Nic. Proti chmelové a bramborové brigádě je to úplné nic. Nehledě ke žním a sázení stromků. Školní běh býval prošpikovaný nejrůznějšími akcemi. Od drobného dvouhodinového vítání Brežněva a Jumdžágína Cedenbala či promítání filmu Pád Berlína nebo zdobení školních oken hnusně vybarvenými krepovými papíry a neméně hnusnými obličeji státníků, jimž žactvo výchovně přezdívalo prasohlavové, až po rozlehlejší týdenní akce Zelené Krkonoše. V druhém sledu následovaly výpadky technické. Uhelné prázdniny, prázdniny plynové a různé typy karantén. Žactvo i tak školou prošlo a jakéhos vzdělání se domohlo. Stávka v rozmezí hodin či dnů nemůže mít žádný vliv. Je to jen směšné pípnutí. Učitelé by měli konečně zvednout hlavu a pustit se do stávek rozlehlejších. Bojovat je třeba v dimenzích měsíců a let. Pak by se teprve vidělo, jak nezbytný je učitel! Mohlo by se však také ukázat, že ani tříletý výpadek ve školní docházce nemá na mládež negativní vliv. Třeba by začala dozrávat generace neuťápnutá a sebevědomá, která se o své vzdělání umí činorodě postarat sama. Mizet by začali donašeči, šplhouni a ufňukaní jedničkáři s hlavami plnými perfektní znalosti přítoků řeky Leny podle velikosti i podle abecedy. Vyšlo by najevo, že stávkovat je riskantní i pro stávkující. Ale nebojme se. Odvahu od učitelů nečekejme. Stávkovat se bude maličko, a nic tak zase najevo nevyjde.