Što dělať aneb co čeká vládní koalici
MLADÁ FRONTA DNES
Svobodu, ministra zahraničí, potěšilo, že dnešní koalice má ještě osmnáct měsíců do sněmovních voleb šanci své postavení zlepšit. Ministr asi předpokládá, že koalice bude trvat dál. Nenaznačil ovšem to hlavní - proč by měla trvat?
Vzpomeňme, jak ta koalice vznikla. Především to byla jedna z mála možností, jak vůbec sestavit vládu. Do nové opoziční smlouvy se nikomu nechtělo, tak šli její hlavní kritici, US a lidovci, rovnou do vlády. Skutečnost, že pravice umožní vznik levicové vlády, odůvodňovala US tvrzením, že prosadí vstup ČR do EU a bude omezovat levicové choutky ČSSD. Realističtější lidovci, kteří dobře vědí, co to je moc a jak s ní zaobcházet, neříkali pro jistotu nic neboli vše. Jak komu, jak kdy.
Obě menší strany neprosadily takřka nic podstatného a nezamezily ničemu, čeho by si volič povšiml. Splnily dva úkoly: vstup do EU a trvání vlády. K prvnímu by došlo za každé možné vlády. To druhé je opravdu výsledek. Tón v koalici udává ČSSD. Nejprve špidlovský, nazvěme jej vizionářské levičáctví s nezodpovědným heslem "Zdroje jsou", pak následoval grossovský "Upřímný zpěv" bez idejí. Malé strany do toho neměly moc co mluvit.
Volební debakl staví koalici před rusky bědnou otázku: Što dělať? Hlavní důvod její existence, sestavení vůbec nějaké vlády, je pryč. Proč v té koalici dál mají být obě malé strany? Odpověď US není těžká: už dávno pohrdla všemi svými ideály a programy. Redukovala svou politiku na pouhé vyžírání vládního tělesa za každou cenu. Pro lidovce, mistry ve skoku z potápějící se lodi, je to těžší. Určit, kdy se odrazit, skočit do jiné lodi a Svobodu nechat tonout, toť jejich politické mistrovství.
Na jakém programu se může koalice shodnout? KDU a US mají poslední téma: Bráníme vstupu komunistů do vlády. Jiný program není, ale ani tento nemá smysl. Komunisté už jaksi ze špajzu vládnou: hlasují s ČSSD. Trvání koalice je dobré už jen pro tři ministry z utonulé US. Lidovce pozorujme. Čím později z lodi vyskočí, tím víc si naberou do střevíců.
Volební debakl staví koalici před rusky bědnou otázku: Što dělať? A proč v ní mají dál být obě malé strany?