Co se může stát s naší levicí
Gross už Zemana nepustí zpět „ani omylem“. Škromach chce menšinovou vládu bez komunistů, ale s komunisty. Buzková: s komunisty nikdy! Zeman: Grossovo vedení jsou zrádci! Gross: zbavíme se těch, kteří škodí ČSSD. Jsou to exhibicionisti, nedostanou prostor! Gross hlásí, že nikdo jiný nepředložil žádný návrh, jak v ČSSD dál. Půjde se tedy podle jeho návrhu.
Grossův návrh je však také úplné nic. Jmenuje se: ať je, co je, uvidíme, co bude. Tato koalice to už nějak doklepe. Příznivců má nejvíc, ale nechodí prý volit. Další pachatelé vládního úpadku: Zeman, Kalousek a exhibicionisti. Bez obav můžeme přidat i počasí.
Tak nějak vypadá rozklad ČSSD. Pokud se v něm rodí zárodek něčeho nového, je neviditelný. Viditelný je naopak Grebeníčkův prudký přerod. Ještě 17. listopadu to byl stalinský sekerník, od minulé soboty je to moderní komunista líbezných řečí a evropského typu. O kroucení krku nemůže být už ani řeč. ČSSD si může myslet, že se komunisté jen tak na oko přestrojili, aby s nimi sociální demokrati začali vážněji jednat, ale může to být i jinak. Grebeníčkův nový kabát je určen voličům - tomu zbytku, který ještě ČSSD má: pojďte k nám, Grossův koráb nechte utonout. Zbytky těch užitečných idiotů pak spolkneme spolu. Komunisti věří, že velké střídání na levici začíná. ČSSD, ti žlutí zrádci, odcházejí do propadla, Grebeníček sestavuje něco jako stínovou vládu. Hloubavého potměšile napadne, jestli už sestavuje také stínový seznam poprav?
Grossův úspěch i pád mají stejnou příčinu: politiku bez obsahu. Dokud nevládl, byl v popředí, protože nemít obsah znamená nemít odpůrce. Co naopak znamená vládnout bez obsahu, Gross už ví. Zeman má pravdu, že dnešní vedení ČSSD představuje jen klubko zmatených fantazií a všelijakých zrad, ale jak si stranu založil, takovou ji dnes má.
Kde není program, tam čert nastrčí komunistu. Kudy tam vleze, je už vedlejší, nějakou dírou to bude. Levici čekají prudké pohyby. ČSSD asi už nebude luštit, zda přibrat tiše či veřejně komunisty, nýbrž KSČM bude luštit opak: co s těmi socialistickými zbytky? Vzít je, nebo utopit? Topolánkova obava, že v příštích volbách bude jeho protivníkem KSČM, je na místě. Co to však bude za komunisty? Ti Grebeníčkovi už ne, těm ani nový kabát nepomůže. Na ty čeká soudruh stalinec Štěpán. Grebeníčka však nevezme - vyloučí ho. Gross bude také vylučovat - většinu strany. Zůstane jen malé jádro ČSSD: Gross, Buzková, Kohák.
Je u nás jedno voličstvo, které trvá patnáct let. Před sebou tlačilo různé strany v tomto asi sledu: Moravani pro samosprávnou moravskou demokracii (asi tak se jmenovali, ne?), Sládkovi republikáni, Strana demokratické levice evropského typu, Hromádkové vzteklá unie, Placákovi královští jezdci, atd. Později spálená země Miloše Zemana ten shluk sjednotila ve stranu hněvu a kariér. Špidla a Gross přehlídku uzavírají. Komunisti u toho vždy byli přicucnuti jako menší ocásek. Dnes jsou na řadě. V příštích volbách budou mít dvacet šest procent, socialisti o dvacet méně.
Jednou bychom s tím už měli přestat. Patnáct let se česká politika vysiluje tím, že vytěsňuje blázny a utopisty. Oknem odejdou, komínem vlezou. Je ve středozápadní Evropě zem, kde by tolik lidí naslouchalo něčemu tak starodávnému, jako je Grebeníček s dvěma kabáty?
Proč v tom pořád vězíme právě my? Patrně nejsme dostatečně středozápadní.
***
Kde není program, tam čert nastrčí komunistu. ČSSD už nebude luštit, zda přibrat komunisty tiše, či veřejně, nýbrž KSČM bude luštit opak: co s těmi socialistickými zbytky? Vzít je, nebo utopit?