ČT zachrání referendum všeho lidu

Publikováno Wednesday, February 18, 2004, karel steigerwald

Ve sněmovně leží horký zákon o zvýšení koncesionářských poplatků. Kolem ČT je horko už léta. Peníze, ředitelé, rady, politikové, blbý program, dobrý program. Pořád dokola totéž.

Proč ČT žádá peníze od parlamentu, není jasné. Brát peníze od politiků je podezřelé, ale politici dávají ČT peníze nikoliv své, nýbrž lidí. Každý ví, že cizí peníze se rozdávají lépe než vlastní. Televize je velmi pyšná na nezávislost, ale na rozhodnutí politiků je dosti závislá. Každou chvíli se klepe: Přidají, nepřidají? ČT je naše. Je špatné, že jí naše peníze přidělují politici. Kdoví, co za to chtějí. O zvyšování televizních poplatků by neměla rozhodovat sněmovna, nýbrž referendum. Přímá demokracie je na místě. Žádné zákulisní politické pletky, nýbrž my, lidé. Technicky je to velmi jednoduché. ČT vyhlásí na obrazovce, že by od příštího měsíce chtěla o padesát korun víc. Kdo souhlasí, zaplatí. Kdo je proti, zaplatí, co myslí on. Do měsíce je vliv politiky, lobbistů a jiných čertů vyblokován, vládne pan divák, pan volič v té nejčiřejší podobě demokracie - v přímé volbě, která navíc díky obrazovce je skoro zadarmo. Výše poplatků je konečně známa, lid ji určil. ČT se nemusí doprošovat politiků, my rozhodli. Už jsme bojovali za všelijaká referenda, proč se nezasadit o toto tak jednoduché? Až politici uvidí výsledek, zblednou. Konec finančního vydírání! Obranných akcí občanů už netřeba, lid se vyjádřil všechen! Veřejnoprávní televizi už nikdo nezlikviduje, lid si ji udrží. A s ní demokracii, toho štěkajícího psa.

Tomuto potměšilému návrhu, čtenář už se dovtípil, že by přinesl konec ČT, nelze bohužel nic vytknout. Referendum je důležitý prvek občanské společnosti, televize veřejné služby taky. Tak to spojme. Alespoň zjistíme, kolik a za kolik té veřejné služby lid chce. Co výše psáno je demagogie. Stejná jako všechny výklady o významu ČT a její roli v demokracii. Parlament přidělí velké množství peněz jedné televizi, kterou neřídí, a dokonce nesmí. Pečuje o ni ve volném čase náhodně vybraná skupina občanů, která tomu vůbec nerozumí. Plane boj skupin, které by také chtěly. Všemi prostředky jazyka i svalů. Aby to nevypadalo, že jde o rvačku, říká se: televize veřejné služby. Sněmovna jí poplatky zvýší, sníží, letos, za rok. Je to málo, hodně, akorát? Je to vždy špatně. Pokrytectví trvá dál: hromada peněz tu je, její správa chaotická, vedení televize slaboučké, tak do boje.

Leda by přišlo to referendum.