Zostření a chaos
MLADÁ FRONTA DNES
Trest neodstrašuje krutostí
Vláda se zabývá zostřováním trestů za zločiny v dopravě. Chce přitvrdit i v násilných trestných činech. Opět se vynořuje staré známé „třikrát a dost“ a jako obvykle lidovcům neprochází.
Za přitvrzení je třeba vládu pochválit. Vyhovuje obecnému mínění, že s darebáky se zachází příliš jemně. Kdyby se však držela toho nejhlubšího mínění lidu, musela by k většině zločinů přiřadit rovnou popravu. Hlas lidu není hlas Boha, nýbrž pomsty. Přitvrzení vyhovuje i těm, kteří ve vynášených rozsudcích cítí pohrdání a nízkou cenu lidského utrpení a života.
A dále: přitvrzení obvykle používají vlády, když už nevědí, kudy kam. „Přitvrdit“ je snadné a efektní. Nakonec i tomu zloději chleba lze veřejně useknout ruku, aby se polepšil. Specialisté na trestání lidí říkají, že odstrašující efekt trestu nespočívá v jeho krutosti, nýbrž v jeho neodvratnosti. Středověcí zloději kradli i tou rukou, co jim zbyla.
Ze zostření si naši zločinci asi mnoho dělat nebudou. Vždyť víme, jak to chodí u soudů i na policii. Zákonů na potírání neřádstva máme už dnes, před zostřením, mnoho, orgánů k tomu vytvořených také. Jen toho potírání neřádstva je jaksi viditelně málo. V branži, která má potírat nezákonnost, je mnoho poloslepců a polohlušců, kteří umějí jediné: ustavičně krkolomně vysvětlovat, jak proti zločinu nemohou zasáhnout, protože chybí to či ono, další zašmodrchaná legislativa, auta, počítače, čepice a policejní válenky do mrazu. Mezitím jim zločinci utečou i s pouty, ujedou jejich autem, soud je omylem propustí, nesvolá jednání, založí spisy, utopí se v chaosu. Ba co hůř, zločin začínají v nápadně velké míře praktikovat i oni, strážci zákona.
Zostření a přitvrzení - budiž. Ale nespasí nás.