Co tu zbylo po Součkové?
Paní Součková odešla z politiky. Navždy. Hleďme ale, co za ní zajímavého leží:
Vyplatila advokátovi ve známém skandálu s velkoobchodníkem Šťávou deset milionů, deset milionů slíbila a přidala by sto sedmdesát milionů, kdyby v ministerském křesle vydržela. Odbornost advokáta byla tajemná. Parlamentní komise za pár týdnů zdarma zjistila, co on za miliony ne.
Bohatství advokátů je divné. Znalosti a nácvik advokátství tomu neodpovídají - být advokátem není nic. Už Jan Werich to za žádnou vědu nepovažoval, vědět, odkdy dokdy a kolik dobytka kam hnát. Každý lékař, i Součková například, má znalosti hlubší, složitější než advokát, studia namáhavější, výsledky práce tak jiné, jako je jiný život člověka proti přesunu vydržené nemovitosti podle paragrafu bé tři. Proč teoretický fyzik třeba, nebo lékař, a řeknu i dobrý herec či básník, bůh mě netrestej, mají příjmy stokrát menší než advokáti, kteří umějí rozplétat problémy, které by bez nich vůbec neexistovaly. Advokátovi dá každý miliony, dát je herci, herec se musí oběsit.
Takovou má na trhu cenu jejich práce, zní odpověď. Odpověď je to špatná. Advokáti nejsou na žádném svobodném trhu. Je to korporace neboli cechovní sdružení s výběrovým přístupem, se smluvenými cenami, které všichni ti vybraní drží. Kdyby se toto trpělo ševcům, budou střevíce stát deset tisíc a ševci budou vykládat, že halt tolik boty stojí, protože se v nich chodí. Advokáta mít musíte, když vám teče do bot, ale vybrat si nemůžete, nabídka je stejná. Když to udělají benzinové pumpy a smluví si stejné ceny, je zle: kartel! Když to dělají advokáti, zle není. Pusťte na trh advokátů svobodně každého zájemce o jejich horentní příjmy a uvidíte zázrak: bude brzy po velkých příjmech. Trh ocení dovednost odkdy dokdy, kolik je paragrafů a podobné odborné tajnosti.
Zkuste si představit, že zákon nařídí povinné právní pojištění. Bude právnická pojišťovna, advokáti budou špatně placeni jako dnes doktoři. Trh je věc spravedlivá - tomu se ovšem u nás nevěří. Myslí se, že je trh krutý a že se musí všechno nějak komandovat, aby se krutost odstranila. To je výhodné pro ty, kteří se sami vyberou a udělají cech. I ti nestudovaní taxikáři říkají: je nás moc. Rádi by se nějak sami vybrali a pak konec, nikdo další, pevné ceny, nahoru s nimi. K tomu se dá humanitní teorie: taxikářství je důležitá veřejná služba babičkám, nemocným a těm, kteří nemají nohy.
Že dala Součková deset milionů advokátovi, není nic divného. Však nedávala ze svého. Mohla dát i třicet, padesát. Cech advokátů vždy řekne: Ó, jak veliký odborník se zcela mimořádným věděním prohrál státu proces! To něco stojí. Běda státu, kdyby mu to prohrál necvičený laik. Každý cechmistr ševců vám řekne: Boty nemůže dělat každý. Je to těžká věc, musíte umět čarovat.
Součková už nechce být v politice. To je ušlechtilé rozhodnutí. Potíž je, že třaskavá směs s právníkem, krví, Šťávou, miliony a miliardami a arbitrážemi tu je dál. Škrtni, vybouchne.
***
Součková už nechce být v politice. To je ušlechtilé rozhodnutí. Potíž je, že třaskavá směs s právníkem, krví, Šťávou, miliony a miliardami a arbitrážemi tu je dál. Škrtni, vybouchne.