Setrvalý politický kýč: nezávislí

Publikováno Wednesday, June 02, 2004, karel steigerwald

Volby do Evropského parlamentu

Debata MF DNES

Jako bychom nezmoudřeli! Kdo si prohlédne seznam stran kandidujících do evropských voleb, vzpomene na začátky politického života před patnácti lety. Těch kuriózních stran, té (tehdy přirozené) naivity a hlouposti. Té ješitnosti nesoudných osob. Těch Včelařů-Pinkasů-Dudešníků, či jak se jmenovali.

Letošní seznam kandidujících stran - jako bychom patnáct let nežili. Do boje vyrazily snové mátohy, bludní kazatelé i hořící fanatici. Dech voleb ty desítky blouznivců smete. Člověk si však říká, kde se tolik naivních lidí pořád bere? Mezi kandidáty najdete ctihodné osoby ochotné zesměšňovat se s obskurní partají. Je politika skutečně tak uhrančivá, aby ze sebe člověk zničehonic dělal šaška v nějaké nesmyslné kampani? Stovkám lidí to stojí za to!

Z bláznivého hejna politických pidistran můžeme vyjmout asi jen Balbínovu poetickou. Ta voliče neklame. Je to zřetelná a konzistentní recese a bláznivina tvořivých lidí se smyslem pro humor, styl i sebepropagaci. Přesto se najdou lidi, kteří ji budou volit s přesvědčením, že toto je politika.

Trhákem letošních voleb jsou nezávislí, případně svobodní alias nestraníci. Už existuje dokonce strana nestraníků. Nezávislost je trvalý politický kýč. Letos, zdá se, kulminuje. Svobodní a nezávislí - to zaříkávadlo je schopno nahradit jakýkoliv program. Jsem nezávislý a svobodný, hotovo dvacet, už to je nejlepší hodnota, co bych dál mluvil.

Tak máme různé druhy nezávislých. Některé jasně politicky vyprofilované. Jiní nezávislí naopak představují čertví co. Voliče, nebo alespoň předvolební veřejnost to přitahuje. Kdyby tak u nás vládla nezávislost, to by nastal ráj.

Nezávislost existuje leda u lidí bez mozku, je to slovní hříčka, heslo. Nemá žádný smysl, a proto se do politiky báječně hodí. I každý nezávislý v politice něco chce a na tom je, jako každý jiný politik, závislý. Volič by měl lnout k tomu, co politici chtějí a konají, nikoliv k tomu, jak líbivá slova po voličích metají, říká mistr líbivých slov Zieleniec. Mistr Ferlinghetti říká: jen mrtví se neangažují, a Václav Havel zas, že člověk někam patřit musí. Dalo by se také napsat: Nezávislá horákyně. Co to je? Taková chcíplá osoba, nic neříká, je nezávislá. Chytrý politik nikdy neřekne, co chce a koná. Proto tolik bombastických hesel: Strana pro slušné lidi! To když se vzkřikne, dejte si pozor. Patnáct let politiky by nás mělo poučit, že slova s křídly nemají už ze své povahy žádný obsah, i když létají. Strany se mohou vydávat za anděly, ale jednou stejně musí říci, jestli chtějí jadernou elektrárnu, kolik budou daně a zda má občan stát v pozoru, když jej vláda peskuje. Co to jsou práva Moravy v Evropě, nikdo neví, ale každý na Moravě by mohl vědět, co jsou to daně a jaký je moravský důchodový systém nebo jestli mu EU vyškube vinohrad, či naopak vysází.

Celá ta idea nezávislosti, občanskosti, svobodných a nestraníků je jen hraní se slovíčky. Když zmizí politické partaje a na nich závislí politici, budou politiku dělat různí ti občanští a nezávislí. Změní se slova, názvy, politika tu bude dál. Otázka je, jaká politika a co přinese dobrého vinohradu, na kterém jsou lidé závislí. Pokud není skutečným lákadlem výše příjmů evropského poslance, která je z hlediska našeho nemajetného politického lidu tak závratná, že může proměnit slušné lidi v šašky, měli bychom uvažovat o tom, jak málo zatím politiku cítíme, jak málo si umíme představit, k čemu je, co od ní čekáme a co nám může dát. Kdybychom toto vše už chápali, dostaly by nejméně dvě třetiny kandidujících politických stran nula hlasů. Důvod? Pro celkovou nesmyslnost.

Ale to může být naopak důvodem k ohromnému počtu hlasů. Vzpomeňme si na Hitlera. Začínal se sedmi lidmi, a kam až to dotáhl. A v bláznivosti svého programu neznal meze. V demokratickém prostředí se na politické tržiště cpe každý, kdo chce. Blázni mívají náskok, protože snadněji zaujmou a přehluší uvážlivce. Voliči by měli být velmi opatrní a snažit se v tom halasu tržiště dohlédnout dál než k nejbližšímu nejapnému slibu.

Ale co. Každý slib se skvěle poslouchá. Dejte mu svůj nezávislý hlas.