Osvětimská pravda
Naše verze: Hitler vraždil, Stalin ne
Osvětimská lež: pece nebyly, plyn nebyl, mrtví nebyli. To je nám povědomé.
Kolik lidí zabil Stalin, masový vrah? Dvacet milionů? Půl milionu? Dva tisíce? Nebo dokonce: zabíjel třídní boj neboli imperialismus USA. Podle toho, jaký je kdo druh komunisty, přiřadí ke Stalinovi některé z těch čísel tak, aby mu pasovalo s jeho vědeckým světonázorem. Nejspíš si však vybere nevyhnutelnost zostřujícího se třídního boje v podmínkách hnijícího imperialismu. To je naše osvětimská lež. Interpretovat vraždění třídně, ideově. Bylo to nutné, ale nebylo to tak, jak vy říkáte.
Miliony mrtvých v Osvětimi jsou pro národní socialisty pustý podvod, stejně jako jsou pro komunisty pustým podvodem miliony Stalinových obětí. Argumenty jsou v obou případech stejné: copak je vůbec možné (proveditelné) zabít tolik lidí? A hlavně: co bychom byli zač, my nacionální socialisti a my komunisti, kdyby ta čísla byla pravdivá? Co můj život, kdyby Stalin, potažmo Hitler byli vrazi?
Nebyli, konali jen nutně, co bylo tehdy třeba. Vraždění z toho udělali jejich (naši) nepřátelé. Osvětimská lež, nebo lež gulagu, je ke spoluvrahům milosrdná. Plyn nebyl, nebyly pece, nebyl gulag. Byly jen naše (jejich) ideály, a ty byly dobré.
U nás osvětimská lež není trestná. Není trestná ani její komunistická verze. Potřebujeme ji, jako nacisti potřebují tu osvětimskou. Pupeční šňůry ke komunismu jsou stále pevné - nemůžeme říkat, že komunismus bylo vraždění, nýbrž že komunismus chtěl štěstí lidstva. Kdo řekne, že Gottwald nebyl vrah, nýbrž státník, sklidí uznání. Kdo řekne nelžete, vrah to byl, na toho padne stín. Němcům se divíme, proč lžou? Nám ne.