Taxibanditismus
Okradli i primátora, ale nezmění se nic
Primátor Bém se převlékl za Itala a vlezl taxikářům přímo do chřtánu. Pochopitelně jej okradli. Mohl si ušetřit námahu. Výsledky jeho pokusu, že pražští taxikáři kradou jako straky a hlava nehlava, prozradil by mu každý, kdo se po Praze pohybuje. Jediná ochrana před nimi - převlékněte se za taxikáře. Ale možná, že by okradli i sami sebe.
Za komunismu patřili k elitě národa - byli nejbohatší a neohrozitelní. Ani rudý teror s nimi nepohnul. Dnes už jsou jen to druhé. Nedotknutelní bandité. (Jsou mezi nimi prý i poctivci, o těch teď není řeč.) Nepohne s nimi opět nikdo. Vypadá to, že v této zemi taxikáři odjakživa vládnou. Kol nich sviští režimy, padají vlády - taxikář nad tím je bohorovný, nedotknutelný, pán. Co se asi stane po primátorově objevu?
Nic. To nic bude provázeno legislativními debatami, kdo za co může, co se udělat má a co musí. Neudělá se nic, leda nějaká komise taxikáře vyzkouší z nepotřebných znalostí. Debaty postupně utichnou - a vynoří se opět, až některý taxikář obere například krále španělského. Pak možná odjede hejno zástupců lidu do vzdálených zemí zkoumat, jak oni to tam s taxikáři dělají.
Jsou problémy malé a velké. Loupeživost taxikářů jistě patří mezi ty malé. Zatočit s loupežníky však nikdo nedokáže. Chudáci problémy velké, kdo je asi rozmotá? Bič na taxikáře vzít nemůžete, džungle legislativních kouzel vám to nedovolí. A přitom stačí málo: okradl jsi zákazníka? Už nikdy nebudeš taxikářem. Toto málo nikdo nezavede vždyť náš stát podivuhodně často klopýtá přes své vlastní nohy.
Existuje jediné účinné řešení: nepřevlékejte se do taxi za cizince, nýbrž za primátora. „Dročkáři“ jej poznají a pojedete zadarmo.