Tak trapná je justice česká
Případ je to trapný jak česká justice. Tři studenti v listopadu 1989 vypudili z fakulty arogantního kariéristu, který zneužíval svého postavení předsedy KSČ. Už čtrnáct let za to tehdejší studenti chodí k soudům, protože je komunistický nadutec zažaloval. Většina soudních instancí je odsoudila ke grotesknímu trestu - mají se kariéristovi omluvit za to, co bylo smyslem celého Listopadu: vyhodit komunisty od koryt a moci. Poslední instance, Ústavní soud, vrátil proces na začátek, kde byl před čtrnácti lety.
Spiklenci nebo hlupáci
Dalších čtrnáct let soudních procesů na téma, které každý právní novic smete ze stolu za deset minut, je tedy na obzoru. Mezitím rozhodl Evropský soud ve Štrasburku, že studenti byli českou justicí poškozeni ve svém „lidském právu na rozhodnutí v přiměřené lhůtě“. Českou republiku to bude stát skoro půl milionu na odškodném. Podobných procesů prohrála republika ve Štrasburku už 62.
Všechno to jsou jen špice ponořené ledové hory, která útočí na náš rozum. Je česká justice prolezlá komunisty a jejich sympatizanty, kteří čtrnáct let drží při sobě jak Černá pracka? Nebo je prolezlá neschopnými kancelářskými tvory, jejichž jediným cílem je dělat České republice mezinárodní ostudu, dluhy a vysmívat se celá léta jakémukoliv soudnému právnímu cítění? Chápe někdo u soudů, jak trapné to celé je? Chápe někdo, jak to zesměšňuje i naši vlast?
Justiční lidstvo místo odpovědí může spustit (a jistě spustí) kanonádu na téma, že nerozumím, co to je zákon, právo, soudní spor atd. Že laikové, kteří se v celém tom obrovském právním hájemství nevyznají, mají být zticha a neplést se do věci, které nerozumějí. Že se to všechno má nechat na odbornících. Člověk se však jen obtížně zbaví pocitu, že se o žádné odborníky nejedná, nýbrž právě jen o komunistické spiklence nebo o čisté, zato zcela neschopné duše. Laicky se kloním k tomu druhému: ti lidé melou paragrafy, pod zadkem mají zákoníky, přerovnávají spisy, klofají do počítačů, aniž to vše má nějaký lidský smysl.
Půl národa před soudem
Jestli si zúčastněné právnictvo skutečně myslí, že tři studenti mají být 14 let vláčeni po soudech, měl by k těm soudům být povolán každý, kdo měl s listopadem 1989 něco společného, Havlem počínaje, tisíci studenty konče. Otázka je dokonce ještě vážnější: dají k soudu půl národa, která si myslí, že normalizační komunisti byli bezcharakterní arogantní správci země z ruské vůle. Byl to jeden z důvodů, proč měli táhnout (a částečně i táhli) pryč z funkcí. A nějací šmodrchové to dokážou čtrnáct let soudit. O tři studenty nejde - věc má recesní charakter a blbostí svítí jak kometa. Uplyne ještě deset patnáct let a i justice pochopí, o jaký nesmysl jde. Proces ale připomíná, co se ví dávno: justice je v katastrofálním stavu. Vymoci právo je těžké, domoci se rozsudků a prosadit jejich platnost také. Politická veřejnost se o to bohužel moc nezajímá. Jde ale o to nejzákladnější, co čeká občan od státu: rychlé a spravedlivé soudy.
Možná teď obviní i mě - za hanobení justice. Nějaký zapomenutý komunistický paragraf na to jistě vyšťárají. To pokud jsou komunistickými spiklenci. Nebo budou zticha, protože už je jim jedno i to, jak se o nich píše. To v případě, že jsou to čisté, zcela neschopné duše. Uvidíme.
Foto autor| KRESBA: MIROSLAV KEMEL, www.kemel.cz