Nepolepšil se
Paroubek lustrace udrží i zruší zároveň
Zdůvodů, které jsou nejasné, se lidé radují, že se Paroubek polepšil. Nezruší lustrační zákon. Jiní se zas mohou radovat, že to zrušení slíbil.
Proč chce lustrační zákon zrušit? Na jeho užitečnosti či škodlivosti mu záleží asi jako na návratu či nenávratu komunistů k moci. Říká, že návrat komunistického myšlení nehrozí, ačkoliv už jeho myšlení je často důkazem, že ano. Říká, není tu Únor, není Aurora, není Lenin, tak co vyvádíte.
Vidí to jinak. Komunisti tu jsou. Mají hlasy. Možná s nimi bude dělat vládu. Skrytou, nebo viditelnou. Může mít takový povolební součet. A tomu je lustrační zákon na překážku. Jeho zrušení otevře stavidla kádrového rezervoáru komunistů. Vzhůru z lustračního ghetta do funkcí, soudruzi důstojníci, agenti, nomenklaturní funkcionáři, lidi ruských okupantů, lustrák padl! Premiér tu čeládku může zlidšťovat: už jsou neškodní. A navíc - řada agentů je nevědomá, spisy falešné. Soudy to dokazují. Soudy možná dokážou i to, že existují také nevědomí činitelé Lidových milicí. Tloukli lidi nevědomě falešnými tyčemi.
Paroubek může mít po volbách i jiný součet. Pak by ho lustrační zákon nezajímal. Už teď je mu stabilita koalice přednější, říká, než jeho politický názor. Proto doleva slibuje ve středu zákon zrušit, doprava ve čtvrtek nezrušit. Cesta k moci může být tato, nebo opačná. S lustrákem, bez něj. Člověk má mít politiku pro každý případ. To je praxe.
V jednom má Paroubek pravdu - lustrační zákon je směšná záclonka nad problémem, který bude pálit do očí ještě celá desetiletí. Pro Kalouska je ta záclonka zásadní pojistkou proti komunistické havěti. Měl by říci: poslední a marnou. Jinou ani nemáme.
Země je už zas prorudlá. Problém není, že přijde nějaký nový Gottwald nebo Husák. To ne. Jejich myšlení, to jde vpřed.