Pravda vlajky, bída lidí
Tři umělci chtěli na Hradě vyvěsit vlajku EU. Zabránili jim v tom strážci, nikoliv asi proto, jak píše tisk, že prezident nemá vlajku EU rád, nýbrž asi z hlediska byrokracie, která určuje, kdo a kdy smí či má na Hradě věšet jaké vlajky. Já sám se kloním k tomu, ať na Hradě věší vlajky kdokoliv, byrokracie však ten názor mít nesmí - nevědělo by se pak, proč byrokracie je. Pro tři umělce jsou to poměry dobré: upozornili na sebe média. A beztrestně. To je dobrá zpráva o nás. Já je naštvu, nebudu je jmenovat.
Špatnou zprávou ovšem je blbost té akce s vlajkou. I když - lidé fangličky a pentličky milují. Celá moderní doba začala obrazem Svoboda vede lid. Je na něm žena-pokrok s vlajkou, s obnaženými ňadry po boku ozbrojeného dítěte. Šla vpřed, proti feudalismu, jak by řekli naši komunisti. Lidem se líbila, včetně obou prsů. Patos té ženy zastíral krev, vraždy, násilí. Dával hnusu revoluční doby vzlet. Mrtvoly se už zapomněly, žena s vlajkou trvá.
Na Reichstag umístili vlajku sovětští vítězové. Nešlo o dokument, nýbrž o inscenaci. Fotografii naaranžovali umělci pár dní po vítězství. Na předělávání skutečnosti mají umělci velký podíl. Vlajka znamená pokrok proti zpátečníkům. Manolis Glesos, řecký komunista, ji upevnil na Akropoli. Spojil tak staré Řeky s komunistickou totalitní demokracií. Nejpokrokovější je vlajka namočená v krvi lidí - rudá komunistů, rudá nacistů. Evropská modř je podezřelá -ráchali ji snad v krvi šlechty?
I časopis českých fašistů, zajímavě zmateného spáření hitlerismu a slovanského šovinismu, se jmenoval Vlajka. Vlajka se třepotala na břehu říčky, kde stála správná věc, pionýrský tábor. Pavel Kohout v době Gagarina rýmoval: Někdo má hvězdy na praporu (USA), my máme (SSSR) prapory na hvězdách. Popadni vlajku, vytřešti oči a jdi vpřed - ani se nemusíš ohlížet, ano, pochodují za tebou. To je pravda vlajky.
Umělci chtěli vyvěsit vlajku ze stejného důvodu jako každý v dějinách. Na rozdíl od Svobody neukázali ňadra, svět asi nezaujmou. Nahatá holka je důležitou součástí pokroku, bez jejího vyobrazení se pokrok dělat nedá. S dvěma starými škaredými umělci to pokrok daleko nedotáhne. Kdyby se na Hrad s vlajkou hrnula nahatá mladá žena - to by byl o pokrok hned jiný zájem.
Za všemi těmi legracemi s vlajkami se skrývá toto: rozporuplnost světa, mnohoznačnost problémů, obtížnost a bolavost myšlení o nich - toho se vlajkou snadno zbavíš. Získáš vzlet a pocit, že ty a pokrok jedno jste. Vlajka ti umožní přeložit si svět do primitivního jazyka. Že s vlajkou na sloup lezli stárnoucí umělci, není žádný div. Idea vlajky je stejně hodnotná jako idea vyvolenců, bratrů a podobných blbů. Přitom má vlajka lživý odér ušlechtilosti. Prapor naší roty - stůj před ním v pozoru.
I ta, kterou chtěli starci sundat a nahradit svou triviální koncepcí modré Evropy, je pochybná. Nese falešné heslo: Pravda vítězí. Správně to heslo znělo: Pravda boží vítězí. Boží, boha. Jednoho. V tom je ta tragédie. Jiní mají jiného boha, k němu jinou pravdu. Proto pořád teče krev a třepotají se vlajky. A u toho vždy umělci jsou.
Nahatá holka je důležitou součástí pokroku, bez ní se dělat nedá. S dvěma škaredými umělci pokrok daleko nedojde. Kdyby se na Hrad s vlajkou hrnula nahatá žena - to by byl o pokrok jiný zájem.
Foto popis|