Raději mlčte, soudci
Glosy
Aféra s nejmenovanými soudci se třikrát nevyplatila soudcům. Zaprvé vyšlo najevo, že jich není málo. Do aféry jsme žili v omylu, že soudci nestíhají, mají toho moc a spisy se vrší. Od aféry víme, že by si tu práci měli dát (i s ministrem) do pořádku: je jich dost, a přesto na práci nestačí. Čí to je vina? Zadruhé vyšlo najevo, že soudci jsou jako ostatní lidé: derou se o své zájmy hlava nehlava, zákon nezákon, rozum nerozum. I šéf unie soudců tvrdí, že prezident soudce jmenovat musí. Ano musí. Ty soudce, nějaké, mnohé, jak je potřeba. Ale toho každého určitého, jednoho, dva, určitou skupinu - nemusí. Nač by to jmenování pak bylo? To je soudcům jasné, ale kopou za své lidi. A zatřetí: aféra přinesla fotografie těch soudních čekatelů. Školní výlet na zastávce autobusů. Culíky a mašle. Každou diskusi to diskvalifikuje. Mlčet měli, soudci.