Tak vládněte s KSČM
Už si posteskl i jeden čtenář: Pokud je nový premiér, měla by být nová vláda. Pokud je nová vláda, musí ta stará podat demisi.
Pokud podá demisi, jmenuje nového premiéra prezident. Čtenář má pravdu. Je tu vláda, i Gross to říká. Ale v sídle vlády přesto seděl soukromník Kohout a sestavil vládu. Tomu by se mělo říkat činnost protistátní, protiústavní. K svérázu naší politiky náleží, že se tomu říká: fraška, opičárna.
Ale nežertujme - počínání politických stran je racionální a má smysl. KDU-ČSL chce přeskočit z potápějící se lodi na svěží koráb, plný nových, zářivých prebend. Jak socialisty opustit, aby skok nevypadal jako zrada - tak se jmenuje jejich operace. US, které už žádné prebendy nekynou, chce setrvat ve staré lodi co nejdéle. Vyskočí a vleze zpět. Atd. ODS chce volby co nejdříve, protože jí hodně vynesou, nebo raději později, protože jí vynesou asi ještě víc. Chce buď hned vrabce v hrsti, nebo později holuba na střeše. Ostatní nechtějí, aby ODS volby něco vynesly. Vrtají tedy díry do vlastní lodi.
ČSSD, strana v hlavní roli, táhne už třetí měsíc přímočaře na branku: vládnutí s KSČM. Tou či onou formou. Vše, co socialisti za tři měsíce vymysleli, tomu pomáhá. Nikdo jim nemůže vyčítat, že se chovají zmateně. Chovají se racionálně: namlouvají si (s okolky) nejpřirozenějšího spojence. Vytvoří spolu masivní proevropskou levicovou koalici expertů antikapitálu na jeden rok. Ta se bude lidu líbit, protože místo všelijakých reformních složitostí se vrátí ke spolehlivému - co chceš, to ti, lide náš, slíbíme. Nejlepší forma spolupráce s komunisty se tedy jmenuje menšinová vláda s hledáním podpory mezi odborníky napříč politickým spektrem. Cíl je to pěkný, ale přiznat to nahlas lidem i sobě je fuj.
Jak upozornil i náš čtenář, Grossova vláda musí nejprve podat demisi. Důvod je jasný, dvě ze tří koaličních stran jsou z vlády venku. Vláda tedy logicky nemá většinu. Až tu demisi podá, začnou oficiální jednání o tom, jak vznikne nová vláda. To je ústavní postup. Socialisti mají už jen posledního partnera k vládnutí, komunisty. S nimi musí udělat novou koaliční smlouvu, sestavit s nimi většinovou vládu a jít do parlamentu pro důvěru. Tam si otestují, kdo takovou koalici podpoří a jaký zájem o ni je i mezi socialistickými poslanci. Těmto horkým kaštanům (či vytouženému cíli) by se neměli dlouho vyhýbat - jinou ústavní cestu k moci nemají. Žádné menšinové triky prezident nepřijme.
Existuje už jen jedno východisko, jak se vyhnout vládě s komunisty: nekomunistická většina parlamentu, která není schopna se dohodnout na vládě, se v ústavním zákoně dohodne na předčasných volbách. Tak vypadá rozcestí socialistů: s komunisty k moci, s ostatními do voleb. S komunisty jim nějaká moc ještě kyne, z voleb asi ne. To rozcestí je viditelné už řadu týdnů. ČSSD by měla přestat předstírat, že je nevidí.
Od spolčení s KSČM může ČSSD zachránit už jen dvanáct vlastních poslanců typu Dostál, Buzková. Dvanáct. Jako apoštolů.
***
Socialisti mají už jen posledního partnera k vládnutí, komunisty. S nimi musí udělat novou koaliční smlouvu, sestavit s nimi většinovou vládu a jít do parlamentu pro důvěru. Tam si otestují, kdo takovou koalici podpoří.
Foto popis| KAREL STEIGERWALD