Platforma, platformička
Vsociální demokracii se narodila frakce. Paroubek s ní nemá problém, Gross mlčí, Křeček věští rozkol.
Vnější pozorovatel může říci: No a co? Konečně se někdo přiznal. Vždyť ta strana se z ničeho jiného než z frakcí neskládá.
Politici milují iluze. Iluzí kavanovské frakce je představa, že dosavadní vedení ČSSD poklonkuje před „pravicovými“ koaličními partnery, a tím uvolňuje místo KSČM. Řešení vidí frakce v návratu k politice „hájení zájmů pracujících a nemajetných před kapitalismem“.
Mnoho nových nápadů se v sociální demokracii nerodí. ČSSD je spíše studnice nápadů starých, nepraktických, zkostnatělých, prověřených neúspěchem, ideálů, které odvál čas, a cílů, které buďto nikdo nežádá a nepotřebuje, nebo si je přejí všichni na světě. Co to vlastně dnes je, „hájit zájmy pracujících“? Jaké to jsou zájmy, proč je hájit? Existuje nějaká politika, která hlásá: „bojovat proti zájmům pracujících“? Neexistuje, protože zájem pracujících, při vší své ideologické abstrakci, je i dnes stále ještě svatá věc pro každého politika. Ale kdo je pracující? A je-li, nutně musí existovat i vykořisťovatel. A ti dva, co dělají? Inu, vedou třídní boj.
A jsme doma. Je-li ovšem třídní boj, existují zrádci věci pracujících a přisluhovači kapitálu. A to jsou, řečeno ústy Grebeníčkovy KSČM, právě hlavně socialisté. Včetně, prosím, Kavana a Laštůvky. Proč se frakce domnívá, že lidé, kteří si přejí hájit zájmy pracujících, půjdou právě k ní, a ne přímo k mistrům, ke KSČM?
KSČM, to jsou ryzí marxisté. Co je ČSSD, je dodnes záhadné. Jít k Blairovi, nebo k Tondovi Zápotockému, potažmo tedy Grebeníčkovi? Takový je dnešní rozpor sociální demokracie. Frakce už názor má - k Zápotondovi.
Frakce ovšem mnoho socialistů nereprezentuje. Zápotocký, lidový harmonikář s krvavýma rukama, ani vnuk Grebeníček socialisty moc neoslňuje. Ale Blair také ne. Na českém povětří zavání ódéesáctvím, modrou zhoubou, která chystá zbídačení lidu. Co nebo kdo má tedy ČSSD oslňovat? A čím? Boháčům vzít, chudým dát? Problém ČSSD je starodávnost. Čas se zastavil pod Kaštany, obrněn z jedné strany třídním bojem, z druhé přisluhováním vykořisťovatelům. Z těchto pojmů se žádná politická moderna, která mluví k soudobým otázkám, sestavit nedá. Evropská socialistická demokracie se už dlouho modernizuje - řečeno s Grebeníčkem, je na ústupu z boje, zradila, zaprodala se. Vlastně můžeme totéž říci i s Kavanem. Frakce by měla ten ústup, alespoň u nás, zastavit.
Ostatně ona to žádná frakce vlastně není. Jen nesmělá platforma, přípravný výbor, jen platformička. Kdyby ty předáky Gross na posledním sjezdu nesmetl, ani by asi nevznikla. Odborníci vám řeknou, že tito ochránci práv pracujících se vyznačují dosti značnou nepracovitostí a politickou nešikovností, takže - z jejich mraku pršet nic nebude. Vždyť jde o to, aby ochránil hlavně je, ne pracující. Před kapitálem? Ne. Před vedením rozeklané ČSSD.
***
Problém ČSSD je starodávnost. Čas se zastavil pod Kaštany, obrněn z jedné strany třídním bojem, z druhé přisluhováním vykořisťovatelům. Z těchto pojmů se žádná politická moderna sestavit nedá.