Milost nemůže být předmětem obchodu
Prezident rozhodl, že milost manažerům Nomury neudělí. Je to rozhodnutí zásadní - dává našemu veřejnému životu zřetelný signál: spravedlnost, ba co víc, soucit nemá být předmětem obchodu. Prezidentské milosti jsou vždycky postaveny na kritériu lidském a osobním. Pohybují se kdesi nad právem a zákonem, ale pohybují se ve světě soucitné lidskosti. Za tuto lidskost bývají prezidenti často kritizováni - kritici mohou lidské otázky cítit jinak - a málokdy chváleni.
Vláda svou neobvyklou žádostí o milost stíhaných manažerů chtěla podpořit jakési výhodné urovnání sporu státu s japonskou bankou. Prezident vládě nevyšel vstříc, protože v případu manažerů správně nenašel důvody humanitní. Prezidentská milost má zvláštní povahu - odkazuje se k milosti boží, panovníkově, k něčemu, co je velmi nedemokratické, ale současně také velmi lidské. Být nad zákonem je v právním státě povážlivé a přitažlivé zároveň. Proto je tak důležité, jak, proč a kdy se milost hlavy státu dává.
Prezident Klaus dal najevo, že milost se neuděluje proto, aby se vládě snadněji vládlo a lépe se jí dělaly dohody, nýbrž proto, aby v duších jednotlivců odstraňovala zoufalství.
O autorovi| KAREL STEIGERWALD, komentátor MF DNES