Štědrý den je oslava nejistého
Ježíš se narodil o sedm let dříve, než se narodil. Vypočítali to vědci podle letu betlémské hvězdy. Letopočet by se měl posunout o sedm let. Ale už to původní datum Ježíšova narození, dnes platné, bylo podle mnohých analýz špatně v roce 525 vypočítáno mnichem Exiguusem. Mnoho lidí se domnívá, že Ježíš se vůbec nenarodil, případně, že tato postava byla básnickou syntézou mnoha proroků, kteří v té době křižovali starověkem. Kolem celé té události, kterou budeme v neděli oslavovat jedlictvím a rozbalováním rozličných výrobků, je mnoho nejistého. A přesto tento muž (ostatně i jeho původ je předmětem sporů – byl bohem, synem boha, člověkem, který se bohem stal, nebo jen lidským prorokem?) ovlivnil následující dva tisíce let lidských dějin bezmála na celé planetě.
Ať už se narodil tehdy či jindy, ať už byl či nebyl – jeho učení tu je a je to ze všech známých učení to nejvlivnější. Úspěch křesťanství lze považovat za okouzlující paradox dějin – nejisté je nejen zrození Ježíšovo, nýbrž i obsah jeho evangelia. Co vlastně křesťanství říká? I o tom jsou velké spory, byly proto války, vznikly sekty, odštěpená hnutí, upalovali se lidi. Dalo by se říci, že Vánoce jsou oslavou nejistého.
O autorovi| KAREL STEIGERWALD, komentátor MF DNES