Kdo průzkumy moc prožívá, nevěří voličům
Víkend přinesl dva protichůdné průzkumy. Optimisté obou táborů mohou mít radost, pesimisté se hroutí. Realista si pomyslí, že pozitivní či negativní průzkum může připravit každý, odborníci nás oslní přesvědčivým výkladem, na jehož konci bude stejná otázka jako na začátku. Jak to je?
A podle čeho volíme? Podle nejisté většiny z průzkumu?
Podle vlastní úvahy nad nabídkou politických stran? Kdo průzkumy prožívá, věří, že voliči jsou spíš hloupí a opičí se.
A koho vlastně volíme? Paroubek řekl, že Paroubka, nebo Topolánka a že on už vyhrál.
Mýlí se, i když televizní cirkus jej k omylu svádí - ale premiérský systém vlády jednoho siláka nemáme, máme zastupitelskou demokracii, volíme strany, vláda je kolektivní orgán, většinou koaliční. A poslední hoře našeho mediálního věku: volíme toho nejdrzejšího, nejbrutálnějšího, pohotového vtipálka, nejhezčí kukuč, fešáka? Vzpomeňte si na Stanislava Grosse. Tolik měsíců byl nejpopulárnějším politikem, a jaká podezřelá a ostudná nula se z něj nakonec vyklubala! Co je kritérium? Jeden člověk?
Volit je bolestné.
***
Kdo průzkumy prožívá, věří, že voliči jsou spíš hloupí a opičí se
Foto popis|
O autorovi| KAREL STEIGERWALD, komentátor MF DNES