Nechte lidi na pokoji
Svoboda je nepřehledný řev z pralesa, nikoliv úředně vyvážené ticho
Případ potrestaný Cibulka & hubatá Přenosilová klikatě pokračuje. Podle mluvčího rozhlasu došlo nejprve k potrestání osoby, teprve pak ke stížnosti ČSSD. Čili lokaj zasáhl dřív, než to pána napadlo. Štěpán Kotrba z Rady českého rozhlasu si potrestání pochvaluje. Další názor je, že moderátor měl Přenosilovou napomenout a její výroky hned vyvrátit. Všichni se ohánějí vyvážeností. Vyváženost je pojem, který dokáže cenzuru dokonale nahradit. Je daleko schůdnější pořady a názory „vyvažovat“ než po staru cenzurovat.
Cenzura neboli vyvažování nikomu nevadí. Lidé u nás rádi bojují za svobodu, pokud ten boj nějak splývá s jejich osobním prospěchem či postavením. Pokud se svoboda týká někoho jiného, čert vezmi Přenosilovou, Cibulku, kdekoho. Celá liga rozhlasáků, mocné veřejnoprávní rady, svazy umělců, různé iniciativy - to vše mlčí, když se vyvažování stalo cenzurou, potíráním názorů a záminkou k šikanování či zastrašování novinářů. Řečeno slovy Václava Havla, virus se zabydlel přímo v centrálním skladu antibiotik. Kdo jiný má pečovat o svobodu než rady veřejnoprávních médií, které potlačování naopak schvalují? Ještě jsme nezažili, aby rady veřejnoprávních médií svobodu chránily, zato ji jako každý orgán s chutí komandují. A kdo jiný má bouřit, když je svoboda potlačována, než novináři, ti psi demokracie?
Podstatou svobody slova i myšlení není volné šíření názorů správných, pravdivých, poctivých (podle něčího úsudku), nýbrž volné šíření názorů všech. Svobodný prostor je plný řevu jako z pralesa - lidé myslí jinak, různě, protichůdně, jsou laskaví, hrubí, neurvalí, lžou, odpouštějí, mají názory kruté, něžné, spravedlivé, zlé. To vše se šíří v namáhavém veřejném prostoru, připomíná to ryk opic, kvikot zajíců. Svoboda je nesnesitelně namáhavá. Jak má člověk vydržet, že ten druhý nemá pravdu, a přesto smí mluvit? Právě premiér toto špatně snáší -věří, že svoboda znamená šířit jen správné a pravdivé názory, protože názory nepravdivé a špatné svobodě škodí. Co je správné a pravdivé, rád by určoval sám. Politici rádi a často zaměňují moc, kterou dostali ke správě státu, s mocí lidem komandovat mozek.
Jen volný řev z pralesa je svoboda a jen tato volnost přináší blahodárné účinky, které lidem nic jiného než svoboda přinést nedokáže: bezpečí života a pocit důstojného rozvoje. Unést protichůdné názory, vidět svět jako vřící kotel smyslů i nesmyslů, ukrotit lidskou touhu po jasnosti a pořádku, po symetrii a řádu - to vše vyžaduje velkou námahu a u lidí obdařených mocí také velké sebezapření. Svoboda nevzniká tím, že se napíše na papír nějaká ústava či nějaké zákony, svoboda je stav lidské společnosti, který je třeba trvale pěstovat, udržovat, chránit a rozvíjet.
Všechny etické komise, orgány regulace, dohlížecí mravopočestné výbory a podobná sdružení jsou k ničemu - vždy se z logiky svého ustavení promění v komandující útvar, jak to na radě ČRo vidíme nyní a na Radě ČT kdysi, když tam zakazovali písničky.
Nesmyslnost „vyváženosti“ nikoho nevzruší - je to pěkná výmluva, bič, klacek. Nevyváženost je něco jako hanobení socialismu kdysi. Svobodná společnost naopak potřebuje hlavně názory nevyvážené, osobité, razantní, originální, nové, dráždivé a pobuřující. V mnohosti takových názorů, v ryku pralesa, hledají si pak lidé svobodně své stanoviště a své ideály. Když jim někdo svět předžvýká, probere - samozřejmě pod ušlechtilou záminkou - strká jim pod nos vykastrovaný svět lži. Věří, že lidé jsou blbci a potřebují před nesprávnými názory ochránit. Nebo že jsou blbci a je třeba jim správné názory vnutit, protože by je sami nepochopili a nepřijali. Ve světě lži pak může platit požadavek „vyváženosti“ a nutně také nesvoboda.
Případ Přenosilová & Cibulka je jistě nicotný. Jeho smysl je však ohromný - úbytek svobody se právě na nicotnostech krok za krokem odehrává. Nad nicotností každý mávne rukou, ale pak se diví, kolik cesty od svobody k nesvobodě už se ušlo těmi nicotnými krůčky. Pozor na všechny vyvažovatele: ať nechají lidi na pokoji. Oni si se svou svobodou poradí bez vás lépe.
***
Politici často zaměňují moc, kterou dostali ke správě státu, s mocí komandovat lidem mozek. Věří, že lidé jsou blbci a že je nutno chránit je před špatnými názory.
Foto popis|
O autorovi| KAREL STEIGERWALD, komentátor MF DNES