Já a Paroubek: kauzy je třeba vyšetřit
Premiér se omluvil třem novinářům, které obvinil z toho, že je platí ODS. To je rozumné rozhodnutí. Soudní spory o různých lžích k ničemu nejsou. Otravují nejen účastníky, nýbrž i veřejnost. Jiří Paroubek by na nich jen na cti tratil. Má ještě na krku omluvu za to, že jednoho z novinářů nazval „psychotikem“ a „bývalým bolševikem“, ale vezmi tu malichernost čert.
Nebyl by to ovšem bojovný Paroubek, aby omluvy nevyužil k vyhrožování: „Na každý jejich další článek, který bude hrubým útokem na mou osobu, budu zvažovat podání trestního oznámení.“ Zaútočil také na tajemníka Mezinárodní federace novinářů Aidana Whitea, který se prý neobtěžoval seznámit s obsahem českých deníků.
Paroubkův problém není v tom, že vynadá nějakému člověku, to se každému, když se naštve, stává a rozumný člověk se tím dál nezabývá. Problém je, že premiér hluboce a lidsky, filozoficky a vší podstatou své bytosti nechápe, co je to svoboda slova, tisku, co je to otevřená společnost, co je to kritika. Bude to asi jeho kulturní zkušeností, zaměřením, náturou. U předního politika, který má o svobodu pečovat zejména, je to na pováženou. Když ho kritizujete, chce opravu, chce vám to zarazit, chce, abyste změnili názor podle něj, a věří, že to děláte, protože vám to někdo uložil či nařídil. Jsme ve svobodné demokratické zemi, naštěstí nemá mnoho prostředků, jak toto kasárenské pojetí svobody prosadit. Neví, že za názor nemůže nikoho dát stíhat, že lidé jsou v myšlení svobodní, trestat ani omezovat je nelze, lze jen mít jiné myšlení, stavět je proti těm lidem, nechat názory lidí ve svobodném prostoru vířit v jakési konkurenci, která sama vybere, co se víc uchytí a co zahyne. Já například budu Paroubka neustále veřejně kritizovat, dokud se nepolepší, protože to odpovídá mým názorům. V této kritice nikdy nebude rozhodčím Paroubek, nýbrž veřejnost. Ať kritizuje i on mě, ale ať mi nevyhrožuje.
V jednom má pravdu a za tou stojím i já. Předvolební kauzy, dost záhadné a odpudivé (sám jsem z nich nevycházel), je třeba brzy a přesvědčivě, ne jako trapnou kauzu Kořistka, vyšetřit. Je jich dost a roli ve volbách hrály. Vyšetření nespočívá v obviňování, kdo na koho co prý nalíčil, nýbrž co se v těch kauzách skutečně stalo, kdo co udělal a neudělal. Jen to je očistné a jen to může také odpovědět na Paroubkovy stížnosti. Verbální hluk, že to nastražila ODS, není řešení, nýbrž pokračování. Vyšetřit ty kauzy je stokrát důležitější, než kdo o kom řekl ve vzteku jakou nadávku.
Foto popis|
O autorovi| KAREL STEIGERWALD, komentátor MF DNES