Místo radaru nám Američani dají Rusy
Americký ministr Gates zve do Brd Rusy, aby, když bude česká vláda pro, pozorovali radar. Radar sám vejde v chod, teprve až vyletí první íránská raketa.
Historie radaru je už skoro tak zábavná jako historie knihovny.
Pro lidi, kteří by Rusy v Brdech viděli rádi, je to obtížná chvíle. Chtít radar, aby sem dostali ty Rusy, nebo odmítat radar i s Rusy? Prorusem bych nechtěl být. Jako Protirus si myslím, že Gatesovy návrhy jsou rozumné. Nezapínat radar, dokud rakety nelétají – ano. Pozvat k radaru pár Rusů, vojáků, odborníků – ano. Rusové stále ještě nejsou zcela přátelé, ale korektní vztah s nimi mít máme. Není však třeba říkat jim, co je uvnitř radaru.
Může to ale dopadnout všelijak. Například – v Brdech budou Rusové, radar ne. Třeba Američani už pochopili, co si Češi přejí. Že si přejí Rusy – tak jim radar vezmou a Rusy nechají. S knihovnou je to podobně. Tu Češi chtějí, ale nečtou. Knihy nechávají ležet, největší domácí spisovatel v Brně a z Brna, Kratochvil, prodá pár set výtisků brilantní literatury. Na to knihovnu nepotřebujeme. Rozhodně ale potřebujeme ten spor o ni. Ten je krásnější než celá literatura, než knihy. Dnes pro budovu demonstrují herci, s nimi i moje žena herečka. Já jsem proti knihovně, protože ji Češi už dávno nepotřebují. A přitom nám to doma klape. Mohli by k nám chodit lidi na kurzy tolerance i marnosti. Já knihovnu nezakážu, ona ji nepostaví.
Píšu, že na Letné má stát radar a knihovna v Brdech. Vysloužím si nenávist, v Brdech budou Rusové, na Letné nic, číst dál nikdo nebude, rakety přiletí, frajer odletí. Blob.