Spravedlnost u nás: cucky a chlupy jedinců
Debata o právním šlendriánu a svévoli úřadů, kterou nikdo nevede, dostala směšný podnět. Exekutor obstavil armádě mnohamiliardový majetek kvůli tomu, že armáda nezaplatila pět tisíc soudních výloh. Pro armádu z toho povstávají milionové škody, nemůže s majetkem nakládat. Je to jako by soud řekl: chlapec nepozdravil, usekněte mu hlavu.
Případ je bohužel mnohem nesmyslnější. Energetická firma omylem žalovala armádu, a když omyl zjistila, žalobu stáhla. Přesto má armáda zaplatit pět tisíc na soudních výlohách. Její odvolání k soudu soud ztratil. Obstavení běží, škody narůstají, všichni se diví a všechno je v pořádku.
Nám občanům to může být jedno - to se dva státní podniky, soud a vojsko, do sebe zakously. Ale jedno nám to být nemůže, ty podniky jsou naše, my je platíme, naše je vzniklá škoda.
Škodou nemyslím jen naše peníze - vznikla nová škoda na duši. Nesmyslnost případu je patrná. Pověst orgánů činných v oboru spravedlnosti dostala další mordu kocourkovského typu. Morda běží už tři měsíce. Kdo ji rozplete, neví se. Až se rozplete, vznikne nová ztráta z naší kapsy - náhrady poškozené armádě. Pomyšlení, že do této absurdní mlýnice spadne místo armády slabý jedinec, děsí. Co z něj zbude?
Jen cucky a chlupy.