Byl tu kdysi Gorbačov. Byl a zas odjel
Před dvaceti lety navštívil Prahu Gorbačov. Lidé čekali, že se vyjádří k okupaci i normalizaci, a přivodí tak dobré změny. Gorbačov to neučinil, asi mu na smečce českých lokajů a spořádaném lidu nezáleželo. Hrál své vysokopolitické hry.
Pro nás může být tato historická, avšak bezvýznamná návštěva zajímavá i dnes. Už tehdy napadlo mnohé Čechy a Slováky, že vylepšování komunismu nemá smysl, a dědicové pražského jara s lidskou tváří se začali dostávat do izolace. V Gorbačovovi jsme začali vidět nikoliv nápravce, nýbrž hrobaře komunismu. Jeho opravné kroky vedly k zániku komunistické říše, nikoliv k rozkvětu. Ukázalo se, co někteří (včetně Brežněva) tušili už v roce 1968 – že komunistická vláda bez násilí není možná a že komunismus je s občanskými svobodami neslučitelný. To by mohlo poučit i dnešní komunisty a jejich voliče – jak by chtěli vládnout, kdyby skutečně zas mohli?
A poslední poučení je nejzajímavější: čekat na dobrodince z ciziny nemá nikdy smysl. Rozpad Sovětského svazu nám jistě přinesl osvobození od Sovětského svazu, ale to hlavní, budování svobodného státu, mají vždy v rukou jeho obyvatelé, nikoliv cizí dobrodinci.
O autorovi| KAREL STEIGERWALD, komentátor MF DNES