Rudá Boleslav hoří
Jedna strana chce co nejvíc dostat, druhá chce co nejméně dát. To je normální
Ano, rudá Boleslav hoří! Mohlo by to vypadat takto: rozzuření zaměstnanci se opevní ve fabrice. Dělají hlídky, aby dovnitř nepronikli stávkokazové. Starý Folksvágen i s dětmi opustí vilu, která stojí uvnitř závodu. Kola se zastaví, z komínů se nekouří. Folksvágen volá o pomoc pana okresního hejtmana. Rád by do závodu dopravil stávkokaze z Polska a Ukrajiny. Vykliďte mou továrnu, volá na okres.
Jde do tuhého. Polívkový fond pašuje zadem do továrny řídkou bramboračku. Od Kosmonos přijíždějí četníci. Před branami závodu ječí vyhladovělé ženy a popelí se ubohá otrhaná děcka. Z Prahy přijíždí zástupce chudých Paroubek a za ženy Sobotka. Vyhlašují generální stávku a politiku „Ani muže ze závodu, ani haléř ze mzdy!“.
Přes plot továrny pronikají soustružníci, plechlisové a brusvrti z Ukrajiny. Spokojí se s platem patnáct měsíčně.
Všechno to dopadne špatně. Do stávkujících střílí policie. Koně podupou děcka a převrhnou kotel s polívkou. Podnik hoří. Je stanné právo. Paroubek prchá do Ruska, Sobotka do ilegality. Třicet vůdců zatčeno.
Starý Folksvágen prodává za výhodnou cenu spáleniště, inkasuje pěkné pojistné a mizí v zahraničí. Nad spáleništěm se ještě po letech vznáší černý mrak a pach spálených fabií. Paroubek pokračuje v boji za práva lidu z Ruska, Sobotka z ilegality.
Toto všechno se nestane. Rudá Boleslav nevzplane. Hlad nikdo nemá, zaměstnanci jezdí do stávky svými auty, jako by se Marxovi smáli. A až stávku vyhrajou, pojedou na Kypr. Bohaté dvacáté první století dalo stávkám a rudé záři nad Volkswagenem novou podobu.
Stávka, která možná běží, co tyto řádky čtete, nevyjadřuje už zostřující se třídní boj, nýbrž boj dvou stran. Jedna chce co nejvíc dostat, druhá chce co nejméně dát.
Volkswagenovský Jahn to řekl výstižně: obě strany musí zvážit své možnosti. Jistě, ovci stříhat je rozumnější než ji zadávit, milí vlci. Ve stávkových bojích o výši platu nikdy není jasné, kdo je vlk a kdo ovce. Oškubávají sjednocení zaměstnanci, kteří obsadili podnik, jeho bezmocné majitele? Nebo nelítostný majitel dře bezmocné zaměstnance?
Ekonomové vám vysvětlí co a jak, jenže kdo poslouchá ekonomy? Komu se mzda nelíbí, má si najít lepší práci? Může si starý Folksvágen dovézt zaměstnance, které stávající mzda nadchne? Však víme, že bohatství je relativní. Co je jednomu málo, to je druhému rájem. Či naopak - nevyplatí se podniku raději zvednout platy než shánět nekvalifikovanou sílu či se potácet ve stávkách, které plodí jen ztrátu?
Stávka je při zachování určitých pravidel legální akce - to je dědictví minulého století, které věřilo na třídní boj, na bitvy velké revoluční války za svržení vykořisťovatelů.
Kolem stávek (a že jich máme málo) obíhají nikoliv komunisti jako kdysi (asi mají přec jen nějaký stud), nýbrž odbory. Žádní revolucionáři, nýbrž lidé s praktickým zájmem: být odborovým funkcionářem. Je to pěkné zaměstnání, výnosné a bez rizika. Krom jediného - odborový lid může svého předáka sesadit. Proto je třeba být bojovný, radikální, necouvat, vybojovat ne haléře, nýbrž patnáct dvacet procent. Podstata odborářsko-zaměstnavatelských bojů není „hospodářská rovnováha“, nýbrž „vítězství, nebo porážka“. Volkswagenův Jahn řekl, že den stávky nevadí. Zato delší stávky, to by byla katastrofa. Dává zaměstnancům nešikovně návod, jak katastrofu vyvolat. Ale dává návod i starému Folksvágenovi: zavři továrnu na delší dobu, to je tvoje radikální zbraň. Nu ano, zaměstnanci bez platů, stát bez daní, lidé bez aut - to už je také hrozba. Majitel hrozí stávkou, to mi připadá originální a vážné.
Z bajky o ovci, kterou pastýř stříhá, a vlku, který ovci dáví, se můžeme poučit. Nikdo si nikdy nemůže být jistý, kdo je vlastně ovce, kdo vlk, kdo pastýř. Všichni to dělají dobrovolně, lidé chodí dobrovolně do práce a někdo zas má dobrovolně továrnu. Nechat toho mohou oba. Oba by na to také doplatili.
Stávkující továrna je ztráta pro každého. Dohoda je rozhodně lepší obchod.
Paroubek prchá do Ruska, Sobotka do ilegality. Třicet vůdců zatčeno. Starý Folksvágen prodává spáleniště, inkasuje pěkné pojistné a mizí v daňovém ráji.
Foto popis|
O autorovi| KAREL STEIGERWALD, komentátor MF DNES