Tak si, prase, zdraví zkazil
Kritizovat reformu nemá smysl, je taková, jakou si přál lid. Lid kritizujte
Reformu kritizují všichni. Pálí do ní zprava, zleva. Kritici připomínají sedláky modlící se k bohu v geniálním díle K. H. Borovského.
Připomeňme si: „Ten chce zimu, ten chce teplo, ten zas časy jiné, jeden chce mít žito drahé a druhý laciné.“ Nebo: „Jeden sedlák prosí o déšť, zasil kousek lenu, druhý prosí hezké časy, by měl sucho k senu.
Sám se žádný starat nechce, o všechno se modlí, jako by měl každý boha jen pro své pohodlí.“ Ke zdravotní reformě Havlíček píše: „Tomu sušit, tomu močit, tomu pole hnojit, dřív si, prase, zdraví zkazil, potom ho mám zhojit!“
Pro Paroubka je reforma loupež, při níž bohatí okradou chudé, kdežto Tlustý to příštipkaření nepovažuje za reformu. Havlíček by mohl napsat další sloku. Jsou další kritici, dílčí i zásadní, každý něco chce.
Společný jmenovatel kritických argumentů by zněl: nedělat nic je lepší a snáze to projde. Havlíček, protože to byl komentátor dost pronikavý, může poradit i dnes: nenapadal boha Peruna, nýbrž lid.
Na lid dnes nikdo nesáhne. Lid má vždy pravdu. Topolánkova vláda nabízí reformu, jakou si nepřeje žádný politický kritik, ale jakou chce lid - možná žádnou, možná minimální, možná tak akorát pro český sociální sentiment. Kdo je nespokojený, ať už je to Paroubek nebo Tlustý, musí pohnout s voliči, nikoliv s Topolánkovou vládou. Musí například změnit názory lidovců či zelených, ale ti názory nezmění, dokud je nezmění jejich lid. Minulé volby po vzoru Havlíčkova sedláka daly bohům ve vládě za úkol teplo i zimu, staré i nové časy.
Výsostná teoretická pravda, správnost a dobro - to vše je u nás ve vysokém kurzu. Praktický provoz těchto lákavých položek dopadá už hůř. Nedivme se, že Topolánkova vláda nenabízí voličům nic jiného, než si přáli, a příliš se na správnost reformy neohlíží. Víc moci nedostala. I ta moc, kterou má, jí možná na její (ať už dobrou či špatnou) reformu nestačí. Teď nějaký čas bude ostrá sekanice o reformu, pak na ni padne vláda, půjdeme zas do voleb a bude na voličích, jestli si minulý pat i se vším, co z něj plyne, zopakují, nebo ne. Aby nám bylo úplně jasno, jaké spory o reformy se vedou, připomeňme si démonického Ratha. V prosinci tento démon říká, že dvacku u doktora lidé unesou, protože u toho je.
Dnes říká, že kvůli tomu bude zdravotní péče nedostupná, protože u toho už není. V této opičí dimenzi se pohybujeme.
Přesně toho, co Paroubek kritizuje, má poslanec Tlustý v reformě příliš málo na to, aby ji podpořil.
Jako by zapomněl, že hloubka reformy není výsledkem jeho vědecky správných názorů, nýbrž reálných politických vztahů. Topolánek by mohl Tlustého odbýt: Přines hlasy lidovců, zelených, sežeň pár socialistů k tomu, pak teoretizuj. Tato čirost teorií má vysoký kurz - nic neprosadí, ale dobře to pán myslel, vědecky, profesionálně.
Dominantní na reformě není ona, nýbrž spor o ni. Ale i na tom sporu vše zastiňují účastníci. Já, já - to jsou hlavní kritéria kritiků. Je to reforma, která se nelíbí nikomu. A proč by se také měla líbit, vždyť ani výsledky voleb se nikomu (krom zelených) nelíbily. Opatřete si, pánové, jiné výsledky voleb a budete mít jinou reformu. To by asi bylo užitečnější než o reformě mudrovat jak o vzdušném zámku.
Slabé či menšinové vlády mohou se správou veřejných záležitostí podniknout něco dobrého jen v případě, že mají spolupracující opozici, s níž se na tom podstatném shodnou. Každý uzná, že takový požadavek je z říše snů. Vlády, které máme my, dokážou velmi málo.
Může za to jejich lid. Dnes mudrujeme, jestli si vedeme alespoň tak dobře jako Estonci. Za pár let můžeme konkurovat Horní Voltě. Možná i úspěšně.
Ten, kdo nikdy neměl v uchu vosy a brabence, neví, co to je dělat v Česku reformy. Tak nějak píše K. H. Borovský o Topolánkovi.
***
Opatřete si, pánové, jiné výsledky voleb a budete mít jinou reformu. To by asi bylo užitečnějí než o reformě mudrovat jak o vzdušném zámku.
Foto popis|
O autorovi| KAREL STEIGERWALD, komentátor MF DNES