Fízl, čili statečný chlapík, je z toho venku
Patnáct let se soudy namáhaly. Konečně jsou u cíle: kauza Minařík skončila. Legendární agent StB byl navždy zproštěn obvinění. Podle české justice a českého práva nic neprovedl.
Není sám. Podobný konec potkal i jiná, mnohem významnější komunistická monstra. Beztrestní jsou lidé, kteří organizovali ruskou okupaci, kteří organizovali násilí na spoluobčanech, kteří kradli jiným majetek, dávali lidi do věznic, nechávali je zavraždit či je sami vraždili. Dohromady se tomu říká neutrálně období komunistické vlády a vedou se všelijaké debaty, zda šlo o období nezákonné, či naopak zákonné. Zda šlo o přehmaty nebo vraždy, o zespolečenštění vlastnictví či o krádeže a loupeže, o vládu lidu či o vládu násilnických a surových uzurpátorů či sluhů Rusů.
Podle politické nátury se lidé přiklánějí k jednomu či druhému pohledu. Pro levici a lidi v komunistické éře hodně namočené bylo období komunismu humanistickým zápasem o nejvznešenější sen lidstva, který se pokazil. Podle lidí, kterým se dnes říká pravice nebo zuřiví antikomunisti, šlo o mezinárodní spiknutí fanatiků, kteří své násilí ospravedlňovali pseudovědeckými či jinak bláznivými teoriemi.
I beztrestnost Minaříka, jak ji soudy po patnácti letech konečně ratifikovaly, je důležitý příspěvek ke sporu o českou minulost. Je to důležité vítězství názoru, že na komunistické vládě nebylo nic divného, špatného či nezákonného.
Minaříka může vzít satan a je naprosto lhostejné, jestli sedí, či nesedí. Důležitá je jeho soudně platná nevinnost.
Několik let bojovala Sněmovna o vznik úřadu, kterému se vzletně říká Ústav paměti národa nebo Ústav pro výzkum totalitních režimů. Jeho smyslem by mělo být koncentrované studium moderních českých dějin, období nacismu a komunismu. Právě včera proběhla v parlamentu další etapa tohoto boje a zdá se, že instituce vznikne.
A kdo s kým bojuje? Levice úřad nechce, nechce spojení komunismu a nacismu, nechce zkoumat soustředěně minulost. Je komunistické ideologii příliš blízko. Negativní hodnocení komunismu by na ČSSD a KSČM mohlo vrhnout nepříznivý stín – vždyť dnes obě strany používají podobné argumenty, mají podobné legislativní nápady jako komunisti kdysi. Paroubek například často tvrdí, že ČSSD bojuje proti boháčům ve prospěch chudých – s tím by pochodil i v roce 1951.
Boj o smysl komunistické minulosti není žádné odtažité štrachání v zapomenutých dějích, nýbrž aktuální politický zápas – antiamerikanismem kolem radaru počínaje, Křečkovými ochranami nájemníků konče. Komunismus je v české společnosti stále přítomen, žije, vítězí. I Minařík je toho živým důkazem.
Komunismus je v české společnosti stále přítomen, žije, vítězí
Foto popis|
O autorovi| KAREL STEIGERWALD, komentátor MF DNES