Jsou si činitelé, poslanci a lidi rovni před zákonem?
Zollnerová bacila Dražila mikrofonem do hlavy kvůli špatnému hospodaření města. Dražil ji dal k soudu, je veřejným činitelem. Žalobce Kyselák žalobu neuznal, protože Dražil důstojenství veřejného činitele pozbyl, když řekl, že Zollnerová má papíry na hlavu. Ta zaútočila až po urážce. Dražil se po úderu mikrofonem nejprve vzpamatovával. To se mu nepovedlo, později se skácel k zemi. Půl roku byl v pracovní neschopnosti. Podle znalců neutrpěl vážnější zranění.
Roztomilá komedie vyvolala spor právníků. Jak je trvanlivé být činitelem? Podle některých je to důstojenství trvalé, podle jiných se ruší, když činitel nadává lidem. Vynořil se i další problém. Když se servou dva činitelé, anulují se navzájem jejich útoky proti veřejnému činiteli, nebo se naopak násobí? A co když jeden z veřejných činitelů nejprve nadává, pak bije, kdežto druhý hned bije a nenadává? Co se ruší? Je víc bití, nebo nadávka? Veřejný činitel je prostě věc nejen nejasná, ale také nadbytečná, stejně jako imunita poslanců. Jsou to zbytky z časů, kdy si lidé nebyli rovni a jedni mohli s druhými šeredně zatočit. Činitel byl hodnostář, poskok všemocného státu, který občánka zašlápl, kdy chtěl. Imunita byla pokusem chránit některé lidi před hněvem vladaře.
Má-li institut veřejného činitele a imunita chránit některé občany před násilím mocipánů či ulice, je otázka, proč nejsou stejně chráněni všichni občané. Vždyť dnes jsme si rovni, činitelé, poslanci i my, lidi.