Masaryk nebyl žurnalista, nežral a nemlaskal
Kolega Martin Komárek ve včerejších novinách napsal, že Tomáš Garrigue Masaryk byl politik provinčního formátu, nacionalista a chabý intelektuál.
Není to pravda.
Masaryk vnesl do české společnosti hodnoty, které v ní před Masarykem nebyly a které se po něm jen s obtížemi v naší kotlině prosazují. Uměl jít proti proudu, nepřitakávat davu. Měl odvahu stát za svým názorem i osamělý. To je u českých vzdělanců neobvyklé. Ani Masarykovi se to nevyplácelo. Postavil se proti nacionalistické bajce zvané Rukopisy. Tvrdil, že nelze žít na literárním padělku. Byl tedy zrádcem. Vypískali ho z národa i studenti. TGM předvedl, že vzdělanec má myslet hlouběji a dál než dav. I za cenu samoty, proti všem. Český vzdělanec ale rád stojí se všemi proti... právě proti Masarykům. Jeho intelektuální výzbroj je často na úrovni ne průkopníka, nýbrž ulice.
Masaryk podruhé ohrozil národ v aféře Hilsnerově. Opět sám, proti bludu, nacionalistickému štvaní, proti provinční kyselosti Čechů. Stal se agentem Židů.
TGM se tato modernizační mise Čech nevyplatila. Provinční kotlina jej předělala v tatíčka, dala pod něj koně a dnes se takto vymaškařené zpotvořenině posmívá, protože neví, že se posmívá svému dílu, ne TGM. Skutečného Masaryka zakryla.
Dnes by proti všenárodu a antisemitismu nikdo nevystoupil.
Ztratil by voliče. Však i TGM je skoro neměl. Milovat začali až tu jeho sochu.