Nejhorší století: vyhlazení. A co když bude ještě hůř?
Den památky obětí holokaustu, 27. leden, je výročním dnem osvobození osvětimského koncentráku Sovětskou armádou.
Nové slovo holokaust znamená masové vyhlazování lidí velkovýrobními postupy s pomocí moderní technologie a manažerského plánování a s důkladným, prý vědeckým zdůvodněním (rasová teorie) v zádech. Je to objev dvacátého století. Vraždění lidí velkovýrobní technologií, podobnou pásové výrobě, je krutá parodie pokroku, jak jej 20. století chápalo a od nějž čekalo zlepšení života lidí. Masovost, lidovost, davy a rentabilita. Smrt na běžícím pásu. Tak vypadal modernistický objev německých nacionálních socialistů. Za miliony lidí vyvražděných nacismem musíme vidět i miliony vyvražděné druhým neblahým hnutím dvacátého století: komunismem. Osvětim osvobodila Sovětská armáda. Za zády té armády se prostírala říše Osvětimi podobná, Sovětský svaz. Říše masového vraždění s vědeckým zdůvodněním: marx-leninským učením.
Za oběma vraždícími režimy stála masová všelidová hnutí. 20. století si myslelo, že přinese lidstvu velké osvobození: svobodu a vědu. Přineslo vraždu jako masový produkt pseudovědeckých teorií. Jak snadno lidé zaměnili svobodu za vraždění. Je děsivé, že se to může stát znovu.