Spadla klec, svět je blázinec
Haiku
Diář Karla Steigerwalda
Bábinskej, starej lotr mexickej. To stojí v jednom krvavém haiku. Dali mu myslím fusekli, než mu hlavu usekli. Tenkrát ještě neexistovala policie, státní zástupci a soudy.
Dnes existují, mluvit se o nich má dobře, protože hájí naše bezpečí a dbají o spravedlnost. Soudci stojí dnes před těžkým oříškem.
Pán, který zavraždil pana Kočku, by chtěl na kauci z věznice. Pustí ho, nebo ne? Tři prachy v českých na stůl má.
My jim radit nebudeme. Jen připomeneme, že ve vazbě sedělo už mnoho lidí očividně nevinných, seděli dlouho ve smradu a špíně, než je zas pustili. Mezitím se vyšetřovalo, jestli ve věci trestného činu, který nespáchali, neovlivňují svědky, kteří neexistují. Pán, který chce ven, slibuje, že neuteče. Důvodem je, že je chudý. Dá tři miliony kauce, což není mnoho. Jeho vražda je celkem známá, jde ale o interpretaci té vraždy. Tam napíná pan vrah své síly. Kdyby nešlo o tragédii, byla by to velká komedie. Vrah zjišťuje, že vrahem jaksi vyšším, nadvrahem či metavrahem je otec zavražděného. S tím už se dá u soudu něco dělat.
Veřejnost bude určitě zvědavá, jestli pan vrah na kauci vyjde ven. A jestli pak zmizí, jestli ho zaletují, utopí, rozpustí v chemikálii, či ho pohltí prales nějakých ostrovů.
Nebo zda se vrátí k soudu a nechá si dát těch dva a půl roku za nedbalost při střelbě či tak něco.
Bude to velký prubířský kámen justice, už teď také je. Pan vrah dává tiskovky ve věznici. Vypadá to pěkně. Však je dosud nevinný, neodsouzený a jako na nevinného na něj musíme až do rozsudku hledět. Jen nevím, jestli měl při tiskovce pouta na rukou. Nevinní je většinou mívají, pro zvýšení efektu.
Ale úřady se nesmějí ovlivňovat a toto by jako ovlivnění mohlo vypadat. Rozhodnutí o vazbě a nevazbě bude jistě spravedlivé, objektivní, podle zákona. To se může stát každému slušnému člověku, že se mu pistole v rukou divně zamotá, omylem to ze strachu samo nějak záhadně třikrát vystřelí a všem je to pak líto.
Rusové, vojáci šlechtici, měli pěknou hru, roztočili bubínek, kde byl jen jeden náboj, pak přiložili pistoli k hlavě a bum. Někdy bum, jindy život. Pan vrah mi tak připadá. Jen proto, že nemáme ruského zoufalství a odvahy, nepřiložil zbraň k sobě, nýbrž k jinému. No taková je naše novodobá šlechta. Já střílím, ty padáš.
Bábinskej může připomínat i jinou postavu: přímo ruského cara. Ten nakreslil okrouhlou mapku kolem Königsbergu (Královec, nyní Kaliningrad), kam dá rakety proti radaru, aby rozstřílely radar proti raketám na cucky a na hadry. Bábinskýmu říkali, aby šel dolů, že tam čeká jeho poprava, což byl nějak popletený děj. Poprava nemůže být dřív než popravenej přijde.
Proč carovi radar proti raketám vadí, když nemá ty rakety, není jasné. Jasné ale je, že když ty rakety mít bude, radar se dodatečně hodí dvojnásob. Carovi lidi si lámou hlavu, například i náš Zaorálek, podle Vondry dr. Cvach české politiky, proti komu ten radar vlastně má být. Přitom odpověď je jasná: proti tomu, co podezřele poletí k nám a k Západu. Kdyby car reagoval na radar adekvátně, měl by si taky postavit radar. To by bylo jedna jedna. Za Bábinskýho spravedlnost ještě nebyla vynalezena. Sekaly se hlavy, věšelo se, mučilo.
Dneska se jen mluví a píše.
I tenhle článek je toho důkazem. Ve slovech se utápí skutečnost, vrah může být najednou nevrah, radar na obranu je horší než střelná rampa, lidi to čtou, hltají ty nápady a nikdo už vlastně neví, jak to je.
Každá blbost, ať prací prášek nebo názor, najde spolehlivě nejméně tisíc příznivců.
Pan vrah bude nevrahem, obrana je útok a vy už to chápete: spadla klec, svět je blázinec.
Foto popis|