Ty dámy zelené, co vidí rudě
Zubová a Jakubková opustily poslanecký klub zelených, protože mají jiný názor na vedení strany. Osudy zeleného klubu jsou stejně nejasné jako osudy celé strany. Úměra je to jasná: čím větší rozpory ve straně, tím menší podpora veřejnosti. Toto pravidlo strany však neznají, různých přeběhlíků, odpadlíků, případně zrádců je stále víc. Někdo by je měl poučit. Například Zubová s Jakubkovou jdou ven kvůli radaru. Radaru neublíží, zeleným a koalici, ve které zelení jsou, ano.
Rozpory a uprchlíky mají už všechny strany kromě komunistů. Ti s tím začnou, až budou kosit své řady po převzetí moci. Zatím dělají jednotu. ČSSD má přeběhlíky čtyři, ODS a zelení po dvou, lidovci přeběhlíky mít nemusí, dokážou dokonce přebíhat všichni naráz jako celek. PoslanecWagner, praotec všech odpadlíků, měl osobní názor proti své straně. Kvůli němu se od ČSSD oddělil, hlasoval jinak, měl své osobní podmínky, jeho hlas kormidloval vládu. Poslanec Kott názor neměl, moc pil, ODS ho vystrnadila, držel pak socialisty, asi ze vzteku. Od těch dob se poslanci s distancí k vlastní straně množí jako radioaktivní houby. Někdy mají svůj vlastní důvod, jindy ani žádný neudávají.
Přeběhlictví ukazuje na velmi aktuální otázku české politiky vůbec - být fundamentalista, strážce čistoty marxismu, socialismu, pravice, zelených, nebo s všelijakými kompromisy lavírovat v konkrétním politickém poli a dosahovat kompromisních výsledků? Přeběhlíci obvykle představují fundamentalismus, věrnost zásadě či dogmatu, případně ideový fanatismus, zatímco vedení stran má sklony ke kompromisu většímu, než se strážcům zásad líbí.
Máme však politický systém a systém volební, který si kompromisy vynucuje, bez nich se politika dělat vůbec nedá. Pro fanatiky je to boží nadělení. Stavějí se proti straně ve jménu svého spravedlivého ideálu. Strany je nakonec smetou, vytěsní, odpadlíci jdou do zapomnění i se svým ideálem. Kdo dnes ještě ví, proč se vzbouřil poslanec Wagner? Nikdo. Poučka druhá: odpadlictví ničí odpadlíky i jejich ideál.
Zubová s Jakubkovou politice nerozumějí. Nechápou její smysl. Zakously se do radaru - obě dámy si asi myslí, že radar a neradar je téma ekologické, o kráse přírody, čistotě ducha. Omyl, radar a neradar je spor o politickou orientaci státu. U nás každý, kdo má nějaký vlastní politický nápad, byť třeba drobný, je náhle zásadový, jde do sporu se svými lidmi, jde ze strany, proti straně a ještě si myslí, že dělá dobře. Věční odpadlíci však strany devastují a devastují především politiku jako správu věcí veřejných.
Oběma zeleným dámám jde o radar - aby nebyl. Že proti tomu stavějí osud celé jejich zelené strany, že ji strkají na hranu propasti, že vykusují do koaliční lodice další velkou díru, je jim jedno. Lépe řečeno - nejsou přece žádné handlířky, žádné politické kšeftsmanky, nýbrž ženy, kterým svítí oči - radar ne, a hotovo. Co je proti jejich svatému srdci celý ten obrovský složitý soubor veřejných prací a reforem, které chce koalice vykonat? Nic. Radar nebude, i kdyby to tu všechno pochcípalo, tak jsme svaté.
Poučka třetí: Odpadlíci nebojují za čistotu ideálu a pravdu, nýbrž za svou pýchu, posedlost, za neschopnost kooperovat s jinými názory. Odpadlík má obvykle pevné zásady, za kterými si jde, i kdyby neměl nechat kámen na kameni.
Měli bychom mít méně odpadlictví a více politických zápasů uvnitř stran. Chcete radar, my ne? Děláte tuhle reformu, zatímco my chtěli jinou? Tak se nafrníme a jdeme - to není politika spolupráce, politický boj v demokratickém prostoru, nýbrž politika vitriolu. A tím vitriolem se teď polévají všichni strážci pravd, Tlustým počínaje, zelenými dámami, co vidí rudě, konče.
***
Oběma zeleným dámám jde o radar - aby nebyl. Že proti tomu stavějí osud celé jejich zelené strany, že ji strkají na hranu propasti, že vykusují do koaliční lodice další velkou díru, je jim jedno.
Foto popis|
O autorovi| Karel Steigerwald komentátor MF DNES