Lidská práva, práva lidí, rakovina a rudý svět
Desátého prosince se platí spotřební daň.
Kalendář tak uctívá Den lidských práv, který je také 10. prosince. Máš práva, zaplať daň. V komunismu měly daně odumřít, ale že s nimi odumírají i práva lidí, to komunisti neříkali.
Včera před 20 lety bylo v Praze na Škroupově náměstí první povolené veřejné shromáždění české opozice. Komunismus se už pomalu (a pak stále rychleji) chystal odejít. A neodešel. Dnes proti němu běží mezi lidmi rozsáhlá petice – že si na ně, ačkoliv Paroubek tvrdí opak, nezvykneme.
No doufejme. Pokus připlést komunisty do demokracie nemá smysl, všechny teorie o polepšování v parlamentu, případně ve vládě, také ne. Smyslem komunismu je změna. Radikální. Zrušení celého toho prohnilého kapitalismu, té lžidemokracie pro boháče, toho upíra, který saje krev dětí, vdov a ostatních lidí práce. V tom jsou komunisti neúprosní, ale dovedně to zastírají: my jsme už demokraté, chceme svobodu.
Když má člověk rakovinu a neví proč, chodí k šamanům, léčitelům, hvězdopravcům a jiným manipulátorům s tajnými esencemi a energiemi. Když má rakovinu společnost, chodí k Hitlerům, Stalinům, Filipům. Tak si pamatujme: komunismus není příčina, nýbrž následek. Trojici Hitlerofilipů nechme její směšnosti, o rakovinu doby se naopak starejme víc.
Když má někdo nemoc, sbírání podpisů ani jiné zaříkávání nepomůže. I kdyby podpisy proti komunismu dali komunisti, budou tu dál, dokud bude ta rakovina, ze které žijí.