Politika je výnosné podnikání. Bohužel
Grossovi kupují nemovitost na Floridě, což by mohla být zpráva naprosto nezajímavá a všem by nám to mohlo být fuk, kdyby ta koupě nepřipomněla, jak pan Gross zbohatl.
Lidé zapomínají, tak pro oživení: pan Gross byl mazlíčkem ČSSD, poslancem, ministrem, předsedou vlády. Líbil se veřejnosti, ženám, chválil jej jako novou krev i prezident Havel. Kariéru si zničil finanční aférou v rozměru několika ubohých milionů. MF DNES vypátrala, že si koupil byt za peníze, které neměl, což u politiků vždy vyvolává nejen zvědavost. Gross se v aféře, kterou by každý obratnější politik zašvindloval do autu, pohyboval tak směšně a trapně, až se sám vystrkal z politiky pryč.
Tím si ale uvolnil ruce a mohl se bez obav pustit do náhlého zbohatnutí. Už nehraje o usmolený milion, nýbrž o milionů desítky, ne-li stovky. Zbohatl mechanismem, nad nímž zůstává rozum stát: nějací lidé mu půjčili velké peníze na nákup akcií, aby vzápětí jejich prodejem získal Gross peníze mnohem větší. Podle všelijakých právníků a policistů to byl obyčejný obchod.
Gross v něm hrál roli génia. Ostatní role v tom obchodě musely být asi obsazeny naprostými blby, kteří prostomyslně umožnili Grossovým za jejich peníze vydělat obrovskou sumu. Ale spíše než na blby by zdravý rozum sázel na to, že smyslem toho nesmírně výnosného obchodu bylo něco jiného. Gross neměl žádné peníze a za pár týdnů měl desítky milionů, o kterých tvrdí, že mu je vynesl počestný obchod. Orgánům činným ve všelijakých podobných obchodech se dodnes nepodařilo k tomu cokoliv zjistit. Veřejnosti se předkládá verze jediná: pan Gross je finanční génius. Je to ovšem verze, které asi nevěří ani pan Gross. Sám přece ví, co ví a co umí.
Nemůže ani on věřit, že jsou na světě grossofilové, kteří padlému politikovi z lásky umožní získat za své peníze desítky milionů.
Nemovitost na Floridě je jen třešničkou na tomto vykutáleném dortu. Korpusem toho dortu je pochmurná skutečnost, že vlak, který vleče chudé politiky k velkému bohatství, může být velmi uboze a nedbale spíchnut. Za službu vlasti se neplatí, říkával kdysi český politický naiva.
Dnes je však politika, ta služba vlasti, velmi výnosné podnikání. Pravidla tohoto podnikání jsou nejasná, zato terén příznivý. I když vám policie najde pod postelí třicet milionů po chudém tatíčkovi, nebojte se, policie vám škatuli vrátí.
Ani pan Gross podle orgánů nic neprovedl. Musíme ho brát jako slušného občana, vážit si jeho finančního umu, který mu přinesl v tak krátké době tak pěkné jmění. Pan Gross za to vděčí, jak vtipně poznamenal kolega komentátor, hňupům z MF DNES. Kdyby před časem neodhalili nesrovnalosti v jeho financích, mohl tento miláček davů být dodnes premiérem a nemohl by geniální operací zbohatnout. Nebo by musel své miliony nacpat do škatulí pod postel a čekat.
Teď investuje do nemovitosti na Floridě. Tam padá trh s nemovitostmi, jsou toho plné noviny, a když bůh investorů a makléřů bude spravedlivý, Grosse ten padající trh o investice připraví. Ovšem kdo nás obyčejné lidi připraví o skepsi, s níž na svět těchto polobohů musíme pohlížet, nevím. Nedá se ani čekat, že by orgánové věnovali podobným finančním orgiím lepší péči. Má k tomu někdo nějaký důvod?
Kdo by si chtěl v této chvíli přisadit proti kapitalismu, jenž to zavinil, má smůlu. Komunističtí preláti k sobě přisunovali také obrovské majetky. Hned třeba ministr Barák - miliony. Nebo generál Šejna v roce 1968. Ale ne v těch jejich komunistických korunách, nýbrž v těch buržoazních, platných. Dnes jsme o kus dál, české koruny platí a šmokové jako já mohou alespoň psát o Grossově jmění. I když vlastně nevím, k čemu to je.
***
Gross neměl žádné peníze a za pár týdnů měl desítky milionů, o kterých tvrdí, že mu je vynesl počestný obchod. Orgánům činným ve všelijakých podobných obchodech se dodnes nepodařilo cokoliv zjistit.
Foto popis|
O autorovi| Karel Steigerwald, komentátor MF DNES