Po Borišovi a Čehonovi Zelený Raoul
Haiku
Diář Karla Steigerwalda
Češi, potomci služek a lokajů, mají biedermaierovské haiku z rakouské hymny: Místo „čeho nabyl občan pilný“ zpívali „Čehona byl občan pilný“. Z české hymny, kde „bory šumí“, udělali, že „Boriš umí“. Oba pitvorné skřítky, Boriše a Čehonu, můžeme považovat za ztělesnění ducha Čech. Nebo za nepatrné hanobení hymen dvou států, které dlouho šly spolu, pak ne, a teď už zase jdou. Zelený Raoul je komiksový tvor, který devastuje vše svaté. Nezastává žádné hodnoty krom nehorázného posměchu.
Pro toho, kdo neví, že nehorázný posměch je sám velká hodnota, musí být Raoul odpuzující tvor.
Nedávno se věnoval Rakušanům. Udělal s nimi totéž, co mnohokrát už s Čechy. Poničil všechny jejich falešné představy, domnělé hodnoty a svaté pitomosti. Nakreslil, jak Rakušan vznikl pářením české služky a bavorského chlapíka. Nakreslil, že Rakušani dali nacismu ty nejlepší syny. Že vítali v ohromném množství příchod Hitlera. Že po válce, kouzlem, nestáli na straně nacistů, nýbrž obětí.
A tak dále. Ničil rakouské iluze stejně jako ničí české. Některé připomeňme: odsun Němců z Čech, nedotknutelné modly, ubohost politiky, společnost prolezlá komunismem, funkcionářství církve, servilita k pánům nahoře kombinovaná s hulvátstvím směrem dolů.
V Rakousku vyvolal Raoul pobouření. Jako i mnohdy v Čechách. Je to jedna z metod Raoulovy práce - rozzuřit. Zuřivost nad Raoulovým dílem je vždy stejná, tady i v Alpách: hanobí nedotknutelné hodnoty, paušalizuje jednotlivé výstřelky lidí. Například: všichni Rakušani se nenarodili z české služky.
Cílem zuřivosti je Raoula nějak zakázat - přesněji zakázat jeho očistnou činnost hyeny, která nepřehlédne žádnou společenskou mršinu. Zakázat ve jménu dalších svatých hodnot: politické korektnosti a přátelství mezi národy. Kdyby se hyena Raoul věnoval jen Rakušanům, dalo by se o korektnosti a přátelství národů i uvažovat, jenže Raoul spravedlivě a důsledně devastuje všechno a každého včetně té politické korektnosti a přátelství národů. Myslím, že zhanobí i autora této stati, ač se jej zastává. Raoul je zmrzlý pes, kterého vezmete domů ke kamnům. Když rozmrzne, kousne vás. Nehraj si na psomila, ty pokrytče, který se chceš nabubřele chlubit láskou ke psům.
Zakazovat extremistu Raoula ve jménu nějakých důležitých hodnot znamená ohrožovat ty důležité hodnoty. Jejich kvalita může růst a sílit jen v prostředí bez zákazů, v prostředí svobody včetně svobody nadsázky, karikatury, blasfemie. V prostředí zákazů raoulovské nehoráznosti roste a sílí opak: společenská lež, iluze, nafoukanost bařtipánů, pokrytectví. Evropa 21. století má mnoho důležitých hodnot, z nichž žije. Má také mnoho hodnot zapáchajících. Pokud se ty důležité hodnoty stanou svatými a nedotknutelnými, ty zapáchající porostou až do nebe.
Rakušani i Češi mají se svatými hodnotami neblahé zkušenosti. Jedni se zasvinili s nacisty, druzí s komunisty. Obě strany z toho mají hodně chuti minulost tajit, překrucovat, bránit. Zelený Raoul je žurnalistická blasfemie. Její škodlivost je nepatrná, asi žádná. Že by tato nehoráznost ohrožovala přátelství mezi národy, je nesmysl, to nemůže být založeno na pokrytectví, lži a mlčení. Její užitek je velký, lež, mlčení a pokrytectví rozšťourává. Rakušani by tomu měli dobře rozumět, lépe než Češi. Mají velkého spisovatele, Thomase Bernharda, který učinil Rakousko velkým otevřenou a drsnou kritikou rakouské společnosti. Chtěli jej z Rakouska vyloučit - za hanobení. Mají nemilosrdnou kritičku a spisovatelku s krásným rakouským jménem Elfriede Jelinek. Češi mají zatím jen toho žurnalistického Raoula. A vadí jim i ten. Nejostřejší kritiky Raoulových rakouských drzostí přišly z Čech - ve jménu ochrany demokracie, korektnosti a přátelství národů. Rakušani jsou v tomto přece jen zralejší. Ale nezoufejme, od bezzubých Boriše a Čehony je Raoul velký krok vpřed.
Foto popis|