Co budou mít lidovci napsáno na náhrobku?
KDU-ČSL by mohla, podle představ Cyrila Svobody, zjednodušit název: Strana lidová. Je to součást úvah, jaká budoucnost lidovce čeká. Chtějí ozdravení, modernizaci, předvídatelnost a jiné veličiny, které mají odehnat úpadek. Ty změny ale nesmí být rychlé a velké, aby neodehnaly konzervativní příznivce strany, ale nesmí být ani pomalé a bezvýznamné, aby konec nepřišel dřív než ty změny.
Politický program strany lidové je jednoduchý: být vždy u toho. To pochopí každý volič, ale množství voličů, které takový program baví, je stále menší. Být v každé vládě je lidovecká vlastnost, která na jedné straně zajišťuje křesla, prebendy, pašalíky, kousíček světské moci. Na straně druhé tu moc ohrožuje. Politická nabídka lidovců není příliš lákavá. Uspokojí lidi, kteří bojují s homosexuály, kteří chtějí splácat řízené hospodářství s trhem, kteří mají vztek na Topolánka či Paroubka. Josef Lux nabízel kdysi bájné dva pilíře lidovecké politiky: sociální a tržní. V praxi se vznešené pilíře proměnily v politické chameleonství.
Svobodův návrh vyvolá ve straně spory. Co změnit?
Možná však nejde o změnu, nýbrž jen o to, co bude napsáno na náhrobku. Změny jistě přijdou, ale nemusí to už být lidovci, kdo je bude dělat.