Generál Paroubek přebírá velení

Publikováno Friday, December 04, 2009, karel steigerwald

Americký sociální demokrat Obama chce víc vojáků v Afghánistánu, Paroubek s komunisty mu je nedá. Má vlastní plán: mírové nevojenské řešení. Lidé z Nobelovy ceny se zase sekli. Nobelovku za mír měl dostat Paroubek a KSČM, ne válečný štváč Obama.

KSČM vezmi nějaký kremelský čert, protože chce odjakživa povalit imperialistické USA, ale stanovisko ČSSD je, protože vyhrát nad štváči z USA nechce, přec jen na pováženou. Poláci například nabízejí 600 vojáků, Fischerova vláda nabídla 100 vojáků, školitelů Afghánců. ČSSD nedovolí ani muže.

Pokud se to prosadí, nadělá z nás Paroubek šmahem samé Bělorusy. Vojenskostrategické debaty jsou pro tuto situaci bezpředmětné, Paroubkovi nejde o to, jak se v Afghánistánu válčí či jak se tam líhne a nelíhne mír a svoboda a zda se má bojovat tak, či jinak, nebo vůbec. Pro Paroubka je afghánský mír problém vnitropolitický, nikoliv mezinárodní. V zahraničí totiž nejsou žádní voliči, kteří by ho mohli volit.

Je zbytečné mudrovat, co je nevojenské mírové řešení. Paroubek tím nemyslí, že by talibanci dostali četbou brožurek a diskusemi osvětu nebo že by si četli v arabském překladu Paroubkových mírových projevů. Nevojenské řešení, čirý blábol, je určeno domů: hle, muž s mírovou ratolestí, an jede na oslíku. Jiní haraší zbraněmi, teče krev, trpí civilisté a děti, on nabízí mír. To musí voliče dojmout. Navíc to slibně zní starými časy komunistické diktatury: boj za mír proti válce a imperialismu USA. Lahodně to zní i pro mírotvorné pošahance, nechtěnou pátou kolonu džihádu. I pro party Antiameričanů povoláním i srdcem to zní dobře. USA jsou přece všeho zla zdroj, kdo s nimi spolupracuje, spolupracuje se zlem. Tuto mnohotvárnou frontu Paroubek oslovuje, ne nějaké Američany, kteří mu mohou být ukradeni, byť je sám Obama americký druh sociálního demokrata. Jiří Paroubek říká jasně: Volte mě, jsem váš. Nezáleží na tom, zda jde o radar, válku v Afghánistánu či jiný podnik, v němž jsou Američané a ne Rusové. Teoretická otázka: jak by reagoval Paroubek, kdyby o vojáky žádalo Rusko pro boj v Gruzii nebo v Čečně? Dal by?

Chce být generálem míru. Takové strýce miloval už Lenin. Strýc Beneš říkal: Stalin jde k demokracii. I talibanci musí mít z užitečného Paroubka radost. Nechce vyhrát válku, oni ano. On chce vyhrát volby a to je jiná bitva než nějaký vzdálený konec Blízkého východu. U nás v západní Asii vidíme to všechno jinak.

Mohla by se udělat varianta starého hesla: Lieber islám, als tot. Dalo by se mládeži, dělaly by se demonstrace, zapalovali Židi i strýčci Samové s pruhy a hvězdami, sedící na žoku s dolary. Bin Ládin by byl na tričku s nějakým výrokem. Třeba: Osvobodím vás od satana. Nebo rázné: Džihád. Mír by se začal přibližovat.

Afghánistán, Irák, Blízký východ s ropou a celý militantní islám – větší globální problém demokratický svět asi nemá. Řešení známo není, neví ho ani Paroubek. Jasné je, že nic demokracii na planetě neohrožuje víc. Postup Bushe, Obamy, NATO a EU, co položka, to problém a spor. Právě odtud bere Taliban svou sílu, z nesvornosti demokracie, pro kterou je zdrojem síly právě ta nesvornost. Paroubek si udělal průzkum v ČSSD, osmdesát procent členstva s ním souhlasí. On je pouhý reproduktor, co lidé chtějí, to on, pouhá ústa lidu, říká. A to je zas problém náš. Tuto zdrcující písničku jsme už milionkrát slyšeli, nikdy v dobré souvislosti. Být ústy lidu, mluvit zaň, mít podporu skoro sta procent, však víme.

O sto vojáků školitelů nejde. Jde o mnohem víc.

***

Chce být zřejmě generálem míru. Takové strýce miloval už Lenin. Strýc Beneš říkával: Stalin jde k demokracii. I talibanci musí mít z užitečného Paroubka opravdovou a nelíčenou radost.

Foto popis|

O autorovi| Karel Steigerwald, komentátor MF DNES