Kubice, pravda a sprosťáci
ČSSD a Paroubek žalovali Kubiceho a vnitro za zprávu. Chtěli omluvu a milion. Městský soud žalobu zamítl. Věc je velmi nejasná.
Já, volič, bych potřeboval vědět, o co tehdy před volbami vlastně šlo. To by asi mělo být předmětem vyšetřování, výslechů a případně i rozsudků. Rozdělil jsem si problematiku na dvě části.
Zaprvé: směl Kubice zprávu dát Sněmovně, směl ji někdo (kdo?) dát tisku? Šlo o politickou manipulaci před volbami? Nebo Kubice chránil vlastní kejhák? Či šel po kejháku Paroubkovu? A zadruhé: jakou cenu má obsah té zprávy neboli jak prorůstal zločin do státní zprávy či jak neprorůstal? Lži, výmysly, indicie, vážná obvinění? Vědět, jak to tehdy bylo, je důležité pro rozvoj zdejší demokracie a svobody.
Od časů, kdy se vyšetřovaly peníze pana předsedy Grosse, musí být člověk nejistý, jak to dopadne. Nevyšetřovalo se, kde Gross vzal peníze, nýbrž zda koupě nemovitosti odpovídala zákonu, což ani předtím nikdo nezpochybňoval. Soud je práva znalec, volič ne. Soud zjistil, že Kubiceho zpráva se o ČSSD nezmiňuje, a proto ji nemohla poškodit. Každý volič ví, že se ČSSD týkala. Jenom neví, jestli jako pomluva, nebo jako vážná informace.
Takové slovíčkaření, v jehož řídké síti nic neuvázne, není bohužel neobvyklé. I to je důvod, proč je u nás tolik pomluv a nevyšetřených sprosťáren.
Foto popis|
O autorovi| Karel Steigerwald komentátor MF DNES